Odborníci a systém

Martin Lýsek
/soudce KS Ostrava/
:

Každý trestní soudce má ve své praxi na výběr, zda trestat „protože bylo spácháno zlo“ (punitur, quia peccatum est) – tedy zda mít trest za pouhou odplatu za porušení zákona (středověké oko za oko) – nebo zda trestat proto, aby zlo nebylo pácháno (punitur, ne peccetur) – tedy zda má být trest (i trestní řízení jako celek) cestou k nápravě; cestou k pochopení, proč se to stalo a co udělat, aby se to neopakovalo; cestou k urovnání vztahů; cestou pomoci oběti skrze pochopení jejích potřeb, atd. Pokud si vybereme onu druhou cestu, půjdeme cestou restorativní justice. Má to smysl!

Potřebujete více informací o restorativní justici a jejích programech, zajímají vás výzkumy a související data, potřebujete pomoci se zaváděním restorativní justice do vaší práce, organizace? Nabízíme základní shrnutí a odkazy na řadu zajímavých zdrojů níže.

Pokud vás zajímá víc, rádi byste své záměry konzultovali či máte jiné související otázky, neváhejte nás kontaktovat na info@restorativni-justice.cz

Restorativní justice je

  • perspektiva, vize, úhel pohledu na řešení trestné činnosti
  • soubor základních principů
  • teoretický koncept
  • restorativní programy v praxi
  • restorativní detence (restorativní podoba vězení)
  • další restorativní nástroje/instituty/opatření, která jsou v souladu s restorativními principy a cíli

Restorativní justice ve světě

Zapojování restorativních principů, přístupů a nástrojů má po celém světě různé podoby. 

Restorativní myšlenky mohou být jádrem trestněprávních systémů a taktéž mohou stát pouze na jeho okraji. Praxe a přístupy se po celém světě liší a neexistuje jednotná podoba, jak by restorativní justice měla vypadat. 

Tim Chapman, člen Výkonného výboru European Forum for Restorative Justice, hovoří o smyslu a místě RJ v současné společnosti a systému.

Některé státy učinily restorativní justici dominujícím přístupem trestněprávních politik, praxí i legislativy (např. Nový Zéland), některé země, jako např. Česká republika, jsou ve svých přístupech opatrnější a počítají s využitím restorativních přístupů spíše okrajově nebo jen pro méně závažnou trestnou činnost. 

PhDr. Jan Tomášek Ph.D.
/Institut pro kriminologii a sociální prevenci/
:

Čím déle pracuji v oblasti kriminologie a kriminologických výzkumů, tím silněji jsem přesvědčen o tom, že podstatu kriminálního chování nejlépe nevystihneme, když ho budeme studovat pomocí paragrafů nebo policejních či justičních statistik, ale ve chvíli, kdy se co nejvíce zaměříme na jeho ryze osobní rovinu, respektive na mezilidské vztahy, do nichž daný skutek v rámci příslušné komunity zasáhl a které ovlivnil.

To samé platí i v otázkách spojených s řešením trestné činnosti. Myšlenka, že nejlepší a nejúčinnější způsob nutně navrhne nezávislý expert, je scestná. Přímí účastníci obvykle mnohem lépe vědí, kudy vede cesta k naplnění principů spravedlnosti, stejně jako k tomu, aby už pachatel v trestné činnosti dále nepokračoval.

Pro podporu rozvoje restorativní justice na úrovni jednotlivých států jsou důležité mezinárodní a evropské (právní) dokumenty, které tento rozvoj podporují a sjednocují.

O hlavních restorativních prvcích těchto mezinárodních dokumentů se dočtete na samostatné stránce.

OSN

Evropská Unie

Rada Evropy

O hlavních restorativních prvcích těchto mezinárodních dokumentů se dočtete na samostatné stránce.

Pokud vás zajímá víc, rádi byste své záměry konzultovali či máte jiné související otázky, neváhejte nás kontaktovat na info@restorativni-justice.cz