Institut pro restorativní justici

JUDr. Petra Masopust Šachová, Ph.D. je expertkou na restorativní justici a usiluje o její široké zapojení do českého trestního práva jak na teoretické úrovni, tak v praxi. Aktuálně koordinuje národní skupinu v rámci evropského projektu Restorative Justice: Strategies for Change a je předsedkyní Institutu pro restorativní justici. Působí taktéž na katedře trestního práva Právnické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, kde zavedla nový předmět o restorativní justici a je odbornou garantkou programu Building Bridges organizace Mezinárodní vězeňské společenství. V červnu 2020 byla zvolena do výkonného výboru European Forum for Restorative Justice a dále je též členkou České kriminologické společnosti. Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a doktorské studium na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity. Jako advokátka dlouhodobě působila v neziskovém sektoru, zejména ve spolupráci s organizací Člověk v tísni. Na dané téma pravidelně publikuje a přednáší v České republice i v zahraničí.

Mgr. Tereza Řeháková pracovala dlouhodobě v Probační a mediační službě (PMS), jako probační úřednice s oběťmi i pachateli trestných činů, v rámci všech obvyklých agend probace vč. alternativních trestů, přípravy odsouzených ve věznici na podmíněné propuštění a dohledů. V trestním přípravném řízení a řízení před soudem připravovala oběti i pachatele na restorativní řešení trestného činu a poté realizovala vlastní mediace či širší restorativní setkání v rámci PMS. V posledních letech působila v projektu PMS testujícím činnost tzv. parolových komisí v ČR a možnosti rozvoje restorativní praxe především ve vězeňském kontextu. Dále pracovala jako poradce pro oběti a také vedoucí pobočky nevládní organizace Bílý kruh bezpečí z.s., kde mimo poradenství konkrétním obětem koordinovala psycho-rekondiční pobyty pro oběti trestných činů a program terapeutické podpory pro zvlášť zranitelné oběti. Absolvovala řadu výcviků pro přímou práci s klienty v rámci sociální práce nejen v trestním řízení (např. práce s klienty v krizi, s traumatem, práce v kontextu pomoci a kontroly, transparentní kruhová komunikace aj.), socioterapeutický výcvik (400h) se sebezkušenostní částí a supervizí. V letech 2020 až 2023 se účastnila za Evropské fórum pro restorativní justici mezinárodního projektu Protect, který podporoval výměnu zkušeností evropské restorativní praxe a podporu práv obětí trestných činů v evropském kontextu.

Aktuálně působí na pozici programové ředitelky Institutu pro restorativní justici, školí o restorativní praxi odbornou veřejnost, diskutuje s veřejností nejširší, dále tvoří a lektoruje kurzy pro facilitátory restorativních setkání (restorativní programy dle zákona o obětech trestných činů) vč. jejich následného metodického vedení v praxi a vede restorativní program ReSet pro osoby zasažené trestným činem se závažnými dopady.

Mgr. Lea Vaňkátová vystudovala speciální pedagogiku se zaměřením na etopedii na Univerzitě Palackého v Olomouci, hodně cestovala po Evropě a Asii, krátce působila ve státním i neziskovém sektoru v práci s dospělými a dětskými klienty. V roce 2014 se měla možnost připojit k týmu projektu Probační a mediační služby „Křehká šance“, který v návaznosti 4 roky vedla jako odborný garant. Vedle jiného se tak s odborníky Probační a mediační služby, Vězeňské služby ČR, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci a dalšími podílela na přípravě návrhu legislativní úpravy systému podmíněného propuštění, analyzovala systém bezpečného propuštění se všemi do něho zapojenými aktéry, spoluvytvářela programy s restorativními principy „Vnímám i Tebe“ a „Rozvoj restorativní praxe“. Aktuálně na mateřské dovolené se dále zajímá o téma restorativního přístupu a bezpečnější společnosti. V Institutu pro restorativní justici pracuje na překladu Průvodce restorativními programy (OSN, 2020) a koordinuje sekci Restorativní platformy. Dále spolupracuje také s Institutem pro kriminologii a sociální prevenci. Baví ji vidět svět a společnost ve všech jejich odlišnostech a hledat příležitosti, které spojují.

Ing. Štěpánka Čápová vystudovala Provozně-ekonomickou fakultu ČZU. Kariéru započala již na vysoké škole zajišťováním administrativy jedné z kateder, kde poprvé přišla do styku s grantovou agenturou ČR. Po promoci na univerzitě pracovala v soukromém sektoru. Své mnohaleté zkušenosti s řízením financí v nadnárodních korporacích chce využít v neziskovém prostoru a dát tak své práci ještě vyšší smysl. Ráda se setkává se zajímavými lidmi napříč generacemi, které ji inspirují v nekonečné cestě seberozvoje.

Mgr. Anna Korandová je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde společně s předsedkyní IRJ vyučovala předmět Restorativní přístupy při řešení trestné činnosti. Trestním řízením z pohledu orgánů činných v trestním řízení si prošla díky stážím u Obvodního soudu pro Prahu 3 a Okresního státního zastupitelství v Olomouci. Od roku 2021 se v rámci Restorativní platformy podílí na vytváření obsahové náplně odborných seminářů pro soudce, státní zástupce a advokáty. V současné době působí rovněž jako asistentka soudce na Vrchním soudu v Olomouci. Své znalosti v oblasti restorativní justice si mj. dále prohlubuje prostřednictvím Restorative Justice Pedagogy Network, kde historicky nejmladším účastníkem webináře byl i její syn Richard. Pokud si s ním zrovna nehraje na policajty a nechytá lumpy (otevřeně přiznává, že na tomto poli se jí restorativní přístupy zatím prosadit nedaří), zaručeně ji najdete v divadle.

Jan Španiel studuje obor „právo a právní věda“ na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Mezi lety 2021-2022 působil jako tajemník ombudsmanky Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (FAMU). Vzhledem k tehdejším počátkům pronikání institutu vysokoškolských ombudsosob do českého akademického prostředí se Jan na této pozici věnoval především otázkám institucionálního a formálního zakotvení vysokoškolských ochránců práv ve srovnání s praxí Severní Ameriky, západní Evropy a Skandinávie. Otázku zdravého etického prostředí začala postupně otevírat řada dalších českých fakult – z tohoto popudu vznikla iniciativa založit soustředěné české fórum ombudsosob pro účely vzájemné supervize, intervize, podpory i odborného rozvoje. Jan v rámci těchto snah zajišťoval organizační, komunikační a přípravně-právní aspekty. Z tehdejšího impulsu vznikla o několik let později Školská ombuds platforma, z. s., která dnes formuje diskuzi o etickém prostředí na vysokých školách v České republice. Od května 2022 působil na pozici poradce vládní zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorky pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny. Jan se v této pozici na Úřadu vlády ČR věnoval otázkám komunikace lidskoprávních témat směrem k široké veřejnosti s akcentem na práva zvlášť zranitelných skupin. Jan byl v rámci svého působení součástí české delegace na zasedání Komise pro postavení žen (CSW) OSN v New Yorku, zastupoval také Úřad vlády ČR na mezinárodní konferenci Evropské unie v rámci „Mutual Learning Programme in Gender Equality“ k tématu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v kontextu rovnosti žen a mužů. Jan se mimo výše zmíněné věnuje pedagogické činnosti a organizaci volnočasových aktivit pro děti – v roce 2020 spoluzaložil Anglický příměstský tábor Pardubice, jehož je k dnešnímu dni ředitelem. Projekt v současné podobě čítá přes 170 dětí na dvou letních turnusech – každý rok projekt navíc poskytuje možnost účasti zdarma dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí či dětem rodičů prchajících před válkou na Ukrajině. Na podzim roku 2023 byl Jan zvolen členem výkonného výboru Pražského německého spolku (Prager Deutscher Klub, z.s.), kde se věnuje otázkám externí komunikace a PR.rnrnOd zimy 2024 Jan působí v Institutu pro restorativní justici. Zaměřením své práce se soustředí na komunikaci tématu restorativní justice k široké veřejnosti, odborné veřejnosti i potenciálním klientům a poskytovatelům restorativních programů.

Jenda Žáček je lektor a konzultant strategické komunikace a strategie značeku. Pomáhá značkám i organizacím měnit svět – provází je brandingem, strategií, PR a marketingem a rozvojem. Přednáší, publikuje, konzultuje, zabývá se komunikačními a mediálními studii, rád píše. A je typický ENTJ.

Ondřej Skovajsa vystudoval anglistiku, bohemistiku a komparatistiku na FF UK. Vedle odborných prací literárněvědných a etnomuzikologických je autorem populárně naučné Stezky míru a nenásilného odporu Prahau, jež vyzdvihuje v české historii osobnosti, které „nenásilně hájili život a lidská práva proti svévoli, strachu a lhostejnosti“, a dlouhodobě učí kurzy o sociální spravedlnosti pro zahraniční studenty v programu ECES na FF UK. Pro Institut pro restorativní justici z.s. přeložil Průvodce restorativními programy (OSN, 2020) a překládá i další materiály.

Zuzana Čierna je absolventkou Masarykovy univerzity, kde vystudovala právo na Právnické fakultě arnpsychologii na fakultě Filozofické. Po studiích pracovala jako právnička v Kanceláři veřejnéhornochránce práv, kde působila v rámci tzv. národního preventivního mechanismu, jehož úkolem jernchránit lidi omezené na svobodě před špatným zacházením. Později se stala asistentkou soudcernÚstavního soudu a zde působila až do odchodu na rodičovskou dovolenou. Ve volném čase pomáhala jako dobrovolník v rámci brněnské pobočky Bílého kruhu bezpečí. S tématem restorativní justice se setkala již při studiích, když se na stáži v neziskové organizaci Liga lidských práv věnovala tématu řízení ve věcech dětí mladších patnácti let. Svůj zájem a znalosti o restorativní justici prohloubila absolvováním ročního online kurzu na kanadské Simon Fraser University.

Jakub Novák je studentem 2. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Už první rok studia se setkal s tématem restorativní justice, které se mu natolik zalíbilo, že se jím začal víc zabývat. Zajímá ho především restorativní justice mimo soudní řízení – ve školách, rodinách i obecně ve městech.

Kristýna Korbelová je studentkou 2. ročníku Právnické fakulty Masarykovy Univerzity. S Institutem restorativní justice spolupracuje od poloviny roku 2021. Zajímá se o restorativní přístupy mimo trestní řízení, především ve školství. V budoucnu by chtěla být advokátkou a dále zvyšovat povědomí veřejnosti o Restorativní justici.

Veronika Žáčková se dlouhodobě pohybuje ve světě neziskového sektoru, kde se zabývá především personalistikou dobrovolníků a jejich vzděláváním. Od jara 2017, shodou okolností a náhod po návratu z mateřské dovolené, spolupracuje s organizací Naděje pro děti úplňku, z. s., od podzimu se stará o spolek po organizační a administrativní stránce na pozici výkonné ředitelky.

Adéla Hořejší je právní expertkou v oblasti porodnictví, v němž usiluje o změnu systému i konkrétní praxe tak, aby práva těhotných a rodících žen byla naplňována a aby nedocházelo k násilí na ženách. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, je advokátkou, profesně se zajímá především o ochranu lidských práv, zdravotnické právo s důrazem na práva pacientů a rodinné právo. V oblasti porodnictví zastupuje zejména ženy, které byly během raného mateřství zasaženy na svých osobnostních právech, staly se obětmi porodnického násilí. Vedla spor se státem o domácí porody před Evropským soudem pro lidská práva ve věci Dubská a Krejzová proti České republice. Před národními soudy obhajovala trestně stíhanou porodní asistentku Ivanu Königsmarkovou. Vede školení o právech a povinnostech během poskytování zdravotních služeb. Je členkou Pracovní skupiny k porodnictví pod Radou vlády pro rovnost žen a mužů.