Institut pro restorativní justici

Petra Masopust Šachová je expertkou na restorativní justici a usiluje o její široké zapojení do českého trestního práva jak na teoretické úrovni, tak v praxi. Aktuálně koordinuje národní skupinu v rámci evropského projektu Restorative Justice: Strategies for Change a je předsedkyní Institutu pro restorativní justici. Působí taktéž na katedře trestního práva Právnické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, kde zavedla nový předmět o restorativní justici a je odbornou garantkou programu Building Bridges organizace Mezinárodní vězeňské společenství. V červnu 2020 byla zvolena do výkonného výboru European Forum for Restorative Justice a dále je též členkou České kriminologické společnosti. Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a doktorské studium na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity. Jako advokátka dlouhodobě působila v neziskovém sektoru, zejména ve spolupráci s organizací Člověk v tísni. Na dané téma pravidelně publikuje a přednáší v České republice i v zahraničí.

Tereza Řeháková pracovala dlouhodobě v Probační a mediační službě, nejprve jako probační úředník s oběťmi i pachateli trestných činů, v rámci všech obvyklých agend probace vč. alternativních trestů, přípravy odsouzených ve věznici na podmíněné propuštění a dohledů. V trestním přípravném řízení a řízení před soudem připravovala oběti i pachatele na restorativní řešení trestného činu a poté realizovala vlastní mediace či širší restorativní setkání v rámci PMS. V posledních letech působila v projektu PMS testujícím činnost parolových komisí v ČR a možnosti rozvoje restorativní praxe především ve vězeňském kontextu. Dále pracovala jako poradce pro oběti a také vedoucí pobočky neziskové organizace Bílý kruh bezpečí z.s., kde mimo poradenství konkrétním obětem koordinovala psycho-rekondiční pobyty pro oběti trestných činů a program terapeutické podpory pro zvlášť zranitelné oběti. Absolvovala řadu výcviků pro přímou práci s klienty v rámci sociální práce nejen v trestním řízení (např. práce s klienty v krizi, s traumatem, práce v kontextu pomoci a kontroly), socioterapeutický výcvik (400h) se sebezkušenostní částí a supervizí.

Anna Perdoková vystudovala obor Sociální a mediální komunikace. V rámci programu Erasmus absolvovala semestrální studium na norské Volda University College. Po studiích pracovala nejprve jako projektová manažerka v digitální agentuře MediaFactory, následně jako koordinátorka a lektorka kurzů ve společnosti Pohyb dětem. Již od dob studií se věnovala dobrovolnictví (Hestia – program Kompas, DC Okamžik, DC FN Motol) a zážitkové pedagogice (Prázdninová škola Lipnice, Užitečný život, Hnutí Brontosaurus). Po návratu z mateřské dovolené pečuje v Institutu pro restorativní justici o fundraising.

Julie Rattay vystudovala Provozně-ekonomickou fakultu na ČZU. Po pár letech v nadnárodní korporaci nastoupila jako ekonom projektů do terénních programů Člověka v tísni. S přestávkou na mateřskou dovolenou pracuje v ČvT již 17 let. Za tuto dobu v rámci Člověka v tísni pracovala jako ekonom provozu organizace, vzdělávacích programů Varianty a JSNS, Programů sociální integrace. Má zkušenosti s financemi z českých dotací, EU grantů, dary z nadací i soukromé sféry a se zdroji ze zahraničí.

Petra Sokolová vystudovala marketing a grafický design ve státě Washington ve Spojených státech amerických, kde odstartovala svou kariéru v reklamním světě. Většinu své 20leté profesní dráhy strávila v USA prací na kampaních pro klienty jako Nike a MGM Grand, zakládáním vlastních butikových reklamních agentur, nebo působením v korporátních marketingových týmech. V současné době velí komunikační strategii v agentuře Hanisch & friends. Jako druhé kariérní koleji se věnuje lidsko-právním tématům nejen akademicky v rámci studií obhajoby lidských práv. Přes deset let také působí v neziskovém sektoru ve sférách přímých služeb práce s obětmi, konkrétně domácího a sexuálního násilí. Dva roky pracovala jako zmocněnkyně na okresním soudu ve státu Connecticut.

Lea Vaňkátová vystudovala speciální pedagogiku se zaměřením na etopedii na Univerzitě Palackého v Olomouci, hodně cestovala po Evropě a Asii, krátce působila ve státním i neziskovém sektoru v práci s dospělými a dětskými klienty. V roce 2014 se měla možnost připojit k týmu projektu Probační a mediační služby „Křehká šance“, který v návaznosti 4 roky vedla jako odborný garant. Vedle jiného se tak s odborníky Probační a mediační služby, Vězeňské služby ČR, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci a dalšími podílela na přípravě návrhu legislativní úpravy systému podmíněného propuštění, analyzovala systém bezpečného propuštění se všemi do něho zapojenými aktéry, spoluvytvářela programy s restorativními principy „Vnímám i Tebe“ a „Rozvoj restorativní praxe“. Aktuálně na mateřské dovolené se dále zajímá o téma restorativního přístupu a bezpečnější společnosti. V Institutu pro restorativní justici pracuje na překladu Průvodce restorativními programy (OSN, 2020) a koordinuje sekci Restorativní platformy. Dále spolupracuje také s Institutem pro kriminologii a sociální prevenci. Baví ji vidět svět a společnost ve všech jejich odlišnostech a hledat příležitosti, které spojují.

Jenda Žáček je lektor a konzultant strategické komunikace a strategie značek. Pomáhá značkám i organizacím měnit svět – provází je brandingem, strategií, PR a marketingem a rozvojem. Přednáší, publikuje, konzultuje, zabývá se komunikačními a mediálními studii, rád píše. A je typický ENTJ.

Ondřej Skovajsa vystudoval anglistiku, bohemistiku a komparatistiku na FF UK. Vedle odborných prací literárněvědných a etnomuzikologických je autorem populárně naučné Stezky míru a nenásilného odporu Praha, jež vyzdvihuje v české historii osobnosti, které „nenásilně hájili život a lidská práva proti svévoli, strachu a lhostejnosti“, a dlouhodobě učí kurzy o sociální spravedlnosti pro zahraniční studenty v programu ECES na FF UK. Pro Institut pro restorativní justici z.s. přeložil Průvodce restorativními programy (OSN, 2020) a překládá i další materiály.

Anna Korandová je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. S pojmem restorativní justice se poprvé seznámila při psaní diplomové práce, ve které analyzovala ukládání peněžitého trestu v praxi. V rámci volnočasových aktivit pořádala simulovaná soudní jednání pro děti z dětských domovů a společně se Street Law na Právnické fakultě Univerzity Karlovy spoluorganizovala vzdělávací programy pro děti z nízkoprahových center a táborů pořádaných Člověkem v tísni. V současné době pracuje také jako asistentka soudce na Vrchním soudu v Olomouci. Vize, kterých chce Institut pro restorativní justici dosáhnout, jsou totožné s tím, jak sama vnímá nejen smysl a účel trestního řízení, ale i žádoucí proměnu přístupu veřejnosti obecně.

Zuzana Čierna je absolventkou Masarykovy univerzity, kde vystudovala právo na Právnické fakultě a
psychologii na fakultě Filozofické. Po studiích pracovala jako právnička v Kanceláři veřejného
ochránce práv, kde působila v rámci tzv. národního preventivního mechanismu, jehož úkolem je
chránit lidi omezené na svobodě před špatným zacházením. Později se stala asistentkou soudce
Ústavního soudu a zde působila až do odchodu na rodičovskou dovolenou. Ve volném čase pomáhala jako dobrovolník v rámci brněnské pobočky Bílého kruhu bezpečí. S tématem restorativní justice se setkala již při studiích, když se na stáži v neziskové organizaci Liga lidských práv věnovala tématu řízení ve věcech dětí mladších patnácti let. Svůj zájem a znalosti o restorativní justici prohloubila absolvováním ročního online kurzu na kanadské Simon Fraser University.

Jakub Novák je studentem 2. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Už první rok studia se setkal s tématem restorativní justice, které se mu natolik zalíbilo, že se jím začal víc zabývat. Zajímá ho především restorativní justice mimo soudní řízení – ve školách, rodinách i obecně ve městech.

Kristýna Korbelová je studentkou 2. ročníku Právnické fakulty Masarykovy Univerzity. S Institutem restorativní justice spolupracuje od poloviny roku 2021. Zajímá se o restorativní přístupy mimo trestní řízení, především ve školství. V budoucnu by chtěla být advokátkou a dále zvyšovat povědomí veřejnosti o Restorativní justici.

Veronika Žáčková se dlouhodobě pohybuje ve světě neziskového sektoru, kde se zabývá především personalistikou dobrovolníků a jejich vzděláváním. Od jara 2017, shodou okolností a náhod po návratu z mateřské dovolené, spolupracuje s organizací Naděje pro děti úplňku, z. s., od podzimu se stará o spolek po organizační a administrativní stránce na pozici výkonné ředitelky.

Adéla Hořejší je právní expertkou v oblasti porodnictví, v němž usiluje o změnu systému i konkrétní praxe tak, aby práva těhotných a rodících žen byla naplňována a aby nedocházelo k násilí na ženách. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, je advokátkou, profesně se zajímá především o ochranu lidských práv, zdravotnické právo s důrazem na práva pacientů a rodinné právo. V oblasti porodnictví zastupuje zejména ženy, které byly během raného mateřství zasaženy na svých osobnostních právech, staly se obětmi porodnického násilí. Vedla spor se státem o domácí porody před Evropským soudem pro lidská práva ve věci Dubská a Krejzová proti České republice. Před národními soudy obhajovala trestně stíhanou porodní asistentku Ivanu Königsmarkovou. Vede školení o právech a povinnostech během poskytování zdravotních služeb. Je členkou Pracovní skupiny k porodnictví pod Radou vlády pro rovnost žen a mužů.