RJ ve vězeňství

Simon Michailidis
/Generální ředitel Vězeňské služby ČR/
:

Restorativní justice má myslím oproti justici retributivní ohromný potenciál v oblasti snahy o skutečně účinné snižování kriminální i penologické recidivy. Dává také větší prostor pro propojení penitenciární a postpenitenciární  péče za účelem komplexní nápravy škod způsobených trestným činem, což zde nevnímám jako pouhou možnost vylepšit systém, ale jako základní předpoklad k účinné pomoci všem, kteří byli poznamenáni, nebo “se poznamenali“ trestnou činností.

Pronikání myšlenek restorativní justice do vězeňského prostředí vyvolávalo a někdy stále vyvolává skeptický postoj. Vývoj posledních let a zkušenosti z řady zemí však ukazují, že zavádění restorativních principů a podpora restorativních hodnot  v této velmi specifické oblasti výkonu trestu má úplně stejný význam a smysl, jako v jakékoliv jiné rovině či fázi trestního řízení.

Restorativní justice ve vězeňském prostoru obecně cílí především na

  • podporu aktivního postoje pachatele k přijetí odpovědnosti vůči oběti a dalším zasaženým osobám i komunitě, pochopení následků svého jednání a smysluplné náhradě újmy
  • motivaci pachatele ke zjištění příčin vedoucích k jeho kriminálnímu chování a nalezení nástrojů pro opuštění takového chování
  • posílení rodinných a osobních vazeb pachatele

Může se samotné vězení stát restorativním?

Posun vězeňského systému restorativním směrem znamená postupné začleňování principů restorativní justice do stávajících podob vězeňských institucí. Nejuchopitelnější cestou pak může pro věznici být realizace konkrétního restorativního programu a po dobré zkušenosti následně připojení programů dalších, jako je tomu například také v České republice.

Hodnoty restorativní justice
:

dobrovolná participace, komunikace, osobní odpovědnost, respekt, význam základních lidských potřeb, čestnost, empatie, inkluze, rovnost, orientace na řešení problému, aktivní odpovědnost, uzdravení

Změnu hlubšího charakteru představuje transformace celého vězeňského klimatu, včetně bezpečnostních nastavení, organizace, komunikace a tradic. Taková proměna znamená začlenění hodnot restorativní justice do každodenního života ve věznici a dotýká se všech, kteří se v jejím prostředí pohybují. Popsaný koncept je označován jako tzv. restorativní detence, a jeho obsahem je především (dle J. R. Blada, 2006):

  • aktivní analýza pachatelova jednání v rámci některého z restorativních programů, včetně reflexe okolností a důvodů, které ho vedly k  trestné činnosti
  • důraz na pachatelovo vnímání, jak trestný čin zasáhl do jeho stávajícího života a vztahů s ostatními lidmi, budování empatie
  • zvyšování povědomí pachatelů o obětech trestných činů (např. formou setkání pachatele s obětí daného trestného činu či setkání s obětmi jiných trestných činů, tak vhodnou volbu filmové či jiné produkce)
  • užití mediace nebo restorativní konference při řešení konfliktů, přestupků či trestných činů spáchaných přímo ve vězení 
  • zaměření na výkon  dobrovolné činnosti pachatele, která je ku prospěchu komunitě
  • podpora pachatele ve vztazích s jeho rodinou i s širším okolím. 
  • příprava pachatele k propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a to pomocí restorativního programu konaného v dostatečně dlouhé době před pachatelovým propuštěním

Restorativní justice a české vězeňství

V českém vězeňském prostředí se v posledních letech začínají uplatňovat různé přístupy a programy mající restorativní charakter. Některé probíhají či probíhaly na úrovni projektových aktivit ve spolupráci Vězeňské služby ČR, Probační a mediační služby a/nebo neziskových organizací, jiné se již řadu let objevují v různých standardizovaných vězeňských terapeutických programech.


Aktuální otázce využití restorativního potenciálu se věnuje publikace Restorativní justice v českém vězeňství (2021), která podrobněji představuje zkušenosti českého vězeňství s restorativními přístupy. Z výzkumného šetření mezi zaměstnanci Vězeňské služby ČR například vyplývá, že restorativní principy mají velmi vysokou podporu mezi řediteli českých věznic, že odborní zaměstnanci českých věznic považují za důležité přinášet do vězení téma následků trestné činnosti a nebo že nejvíce stojí pracovníci věznic o restorativní kruhy před propuštěním a nejméně o mediaci mezi zaměstnanci věznice a pachateli. Další zajímavé informace a zjištění nejdete v online publikaci.


Na rozvoji restorativních přístupů v českých věznicích se aktuálně účastní pracovníci Vězeňské služby ČR, kteří jsou členy Restorativní platformy realizované v rámci projektu Restorative Justice: Strategies for Change.

Aktuálně jsou v českých věznicích realizovány některé restorativní programy

/ vyjádření pracovníka věznice/
:

….po letech strávených ve výkonu trestu odnětí svobody měli odsouzení možnost v programu “Vnímám i tebe” hovořit o svém provinění, získali nový náhled na své provinění – více vnímali prožívání oběti a možné dopady své trestné činnosti. Měli možnost získat i zpětnou vazbu od ostatních účastníků…

  • Building Bridges – restorativní program realizovaný Mezinárodním vězeňským společenstvím již od roku 2014

Ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství hovoří o programu Building Bridges:

Restorativní prvky pak nese řada standardizovaných vězeňských programů zaměřených na příčiny a následky spáchané trestné činnosti, jako je PARDON – pro pachatele dopravních nehod, FEDDO – pro pachatelky sexuálně motivovaných trestných činů nebo násilných činů na dětech, Antiagresivní trénink či aktuálně pilotovaný program Good-Lives Model, a dále terapeutické programy zaměřené na trestný čin  a narovnání TERČ, KEMP a GREPP.

Zajímá Vás k tématu více? Prozkoumejte inspiraci ze zahraničí, která určitě stojí za pozornost

Evropské projekty

Snahy o reformu vězeňství v restorativním duchu významně podpořily dva evropské projekty. Tzv. belgický projekt měl za cíl vytvořit ve věznicích takové prostředí, jenž by ideálně korespondovalo se zmíněným konceptem restorativní detence. Se zavedením funkce poradce restorativní justice probíhal projekt  v šesti věznicích a na základě pozitivních výsledků byl v roce 2000 implementován do všech belgických věznic.

Projekt MEREPS (“Mediation and Restorative Justice in Prison Settings”), vedený maďarskou organizací Foresee, propojil mezi sebou na mezinárodní úrovni odborníky z akademické sféry i praxe. Jeho realizace v letech 2009 – 2012 přinesla závěry o možnostech zavedení a využití restorativních programů ve vězeňských institucí, a to se zaměřením na restorativní konference, rodinné skupinové konference, program Sycamore Tree project a mediace mezi obětí a pachatelem. Více o obou projektech najdete v této publikaci.

Poměrně novou iniciativu představuje evropská organizace RESCALED, která v tuto chvíli působí v Belgii, Francii, Nizozemí, Norsku a Portugalsku. Jejím hlavním cílem  je podpora změny vězeňské kultury, které je možné dosáhnout jen změnou konceptu vězeňských zařízení. cílem jsou tzv. detenční domy, do kterých budou odsouzení rozmístěni tak, aby byl trest co nejúčinnější. Zjistěte více o aktivitách organizace.

Vězeňský model APAC je unikátní, původně brazilský model, který nyní využívá na 30 zařízení, vychází ze základního pravidla – zacházej s vězni tak, jak chceš, aby oni zacházeli s ostatními. Jedná se o koncept s vysokým zapojením komunity, bez přítomnosti vězeňské ostrahy, kde jsou vězni na základě vytvořené metodologie podporováni k vlastní rehabilitaci a změně chování.

Víte o dalších restorativních programech v oblasti vězeňství?

Tipy na články a publikace k tématu

V Češtině

  • MASOPUST ŠACHOVÁ, Petra.: Restorativní justice v oblasti vězeňství: utopie, nebo výzva? Časopis pro právní vědu a praxi, Právnická fakulta, Masarykova univerzita, 2016, roč. 2016, č. 24/1, s. 21 – 36, ISSN 1210-9126
  • TOMÁŠEK, Jan, Petra MASOPUST ŠACHOVÁ, Tereza ŘEHÁKOVÁ, Alena TESARČÍKOVÁ a Václav JIŘIČKA. Restorativní justice v českém vězeňství: zkušenosti a názory pracovníků Vězeňské služby ČR : výzkumná zpráva – výsledky z dotazníkového šetření. [Praha]: [Institut pro restorativní justici], [2021]. ISBN 978-80-270-9639-8, online verze https://restorativni-justice.cz/wp-content/uploads/2021/06/RJ-v-CESKEM-VEZENSTVI-dotaznikove-setreni.pdf

V Angličtině

  • BARABAS, Tunde, Borbala FELLEGI a Szandra WINDT. Responsibility taking, Relationship building and Restoration in Prisons: Mediation and Restorative justice in prison settings [online]. Budapest: National Institute of Criminology, 2012. ISBN 978-963-89468-1-2. Dostupné také z: http://mereps.foresee.hu/uploads/tx_abdownloads/files/MEREPS_FinalPublication_EN.pdf.
  • BOYES-WATSON, Carolyn: What Are The Implications Of The Growing State Involvement In Restorative Justice?. In: ZEHR Howard.; TOEWS Barb. (eds.): Critical Issues in Restorative Justice, Criminal Justice Press Monsey, NY: Criminal Justice Press, 2004. ISBN: 978-1-881798-51-4.
  • BUTLER, Michelle a Shadd MARUNA. Rethinking Prison Disciplinary Processes: A Potential Future for Restorative Justice. Victim and Offender [online]. 2016, 11(1), 126-148. DOI:10.1080/15564886.2015.1117997.
  • CORNWELL, David J., F. W. M. MCELREA, John R. BLAD a Robert B. CORMIER. Criminal punishment and restorative justice: past, present, and future perspectives. Portland, Or.: North American distributor, International Specialised Book Services, 2006. ISBN 1904380204.
  • DHAMI, Mandeep K, Greg MANTLE a Darrell FOX. Restorative justice in prisons. Contemporary justice review: CJR [online]. Routledge, 2009, 12(4), 433-448 [cit. 2021-12-14]. ISSN 1028-2580. Dostupné z: doi:10.1080/10282580903343027.
  • EDGAR, Kimmett a Tim NEWELL. Restorative justice in prisons: a guide to making it happen. Portland, Or.: North American distributors, International Specialised Book Services, c2006. ISBN 1904380255.
  • GOULDING Dot, Guy HALL A Brian STEELS. Restorative Prisons: Towards Radical Prison Reform. Current Issues in Criminal Justice [online]. 2008,  20(2), 231-242, DOI: 10.1080/10345329.2008.12035806.
  • IMMARIGEON, R.: What Is The Place of Punishment And Imprisonment In Restorative Justice?. In: ZEHR H.; TOEWS B. (eds.): Critical Issues in Restorative Justice, Monsey, NY: Criminal Justice Press, 2004.
  • MARUNA, S.: Making Good: How Exconvicts Rebuilt & Reform Their Lives. Washington: American Psychological Association, 2015. ISBN 978-1-55798-731-0.
  • ROBERT L.; PETERS T.: How restorative justice is able to trascend the prison walls: a discussion of the „restorative detention“ project. In: WEITEKAMP E.G.M.; KERNER H.-J. (eds.): Restorative Justice in Context: International Practice and Directions, Cullompton, Devon: Willan Publishing, 2003. ISBN: 1-903240-84-0.
  • WALKER Lorenn a Rebecca GREENNING: Reentry & Transition Planning Circles for Incarcarated People. Honolulu: Hawai’i Friends of Justice & Civic Education, 2013. ISBN 0615529429.
  • WALKER, Lorenn, Andrew JOHNSON a Katherine VAN WORMER: Brazil’s Restorative Prisons. In: VAN WORMER K. S.; WALKER L. (eds.): Restorative Justice Today: Practical Applications, Thousand Oaks, California: Sage Publications, Inc., 2013.
  • WALKER, Lorenn a Rebecca GREENING. Reentry & Transition Planning Circles for Incarcerated People: Handbook on how to develop the successful reentry & transition planning process for Incancerated People. Honolulu: Hawai’i Friends of Justice & Civic Education, 2013. ISBN 978-0615529424.