Náš slovenský partner v projektu JUSTIN (více níže), Ministerstvo Spravodlivosti SR, nás v polovině dubna pozval na konferenci uzavírající několikaletý slovenský plán analýzy a integrace alternativních přístupů řešení do trestních i civilních řízení.
Na této konferenci jsme měli hned dvě příležitosti hovořit o restorativní praxi v České republice. V prvním příspěvku pod názvem: “Restorativní justice jako impulz k paradigmatické změně trestněprávních systémů” naše předsedkyně Petra Masopust Šachová vyzvala k posunu optiky skrze restorativní smýšlení k novému pohledu na záměr a účel trestního procesu.
Druhý příspěvek byl v podobě workshopu společně s ředitelkou programů, Terezou Řehákovou, a týkal se našich zkušeností z praxe s nejen Restorativní platformou. Zahrnul také podstatné informace o mediaci v rámci závažné trestné činnosti, která je jak ve Slovenské tak i České republice v praxi málo využívána. Právě díky zmíněnému projektu JUSTIN budeme mít možnost v obou zemích tuto praxi prohloubit a lépe ukotvit. Partnerský projekt našeho institutu a MSSR byl zahájen v Bratislavě loni v červnu společným workshopem s promítáním finského dokumentu Z očí do očí, ve kterém zasedají k restorativnímu dialogu pozůstalí s vrahy svých blízkých ve věznicích. V srpnu následovala společná cesta s kolegyněmi z MSSR na studijní cestu do Finska. Finální částí projektu je nadcházející školení v květnu v Praze, kam zavítá také 7 slovenských probačních a mediačních úředníků a za podpory finských a belgických lektorů se společně s českými kolegy budou školit právě v přípravě restorativních setkání u závažné kriminality.
Našeho workshopu na dubnové konferenci se zúčastnilo kolem 60 právních profesionálů trestního řízení. Představení náplně projektu JUSTIN otevřelo živou diskuzi okolo možností i úskalí realizace mediací či obdobných restorativních programů v případech závažné kriminality či přesněji v případech závažných dopadů na zúčastněné. Vzledem k očekávané novele slovenského trestního zákona se debata také stočila k celkovému zařazení restorativních principů do moderního pojetí trestního prostředí.
“Bylo pro nás podnětné a obohacující prodiskutovat možnosti a odlišnosti současného trestního práva v Česku i na Slovensku v případech uplatňování restorativních programů, kde i vzhledem k připravované novele trestního zákona vidí kolegové na Slovensku velký potenciál pro rozvoj,”
říká o průběhu workshopu Tereza Řeháková, ředitelka programů IRJ.
Jsme potěšeni zájmem i spoluprací se slovenskými kolegy a nepochybujeme, že závěrečná bratislavská konference pomohla naplnit vytyčený cíl tohoto slovenského národního projektu, kterým je zvýšení využívání mimosoudních forem řešení sporů v trestní a civilní oblasti a přibližování se standardům Evropské unie v restorativní spravedlnosti.
