Po online zahájení 30. září s více než 60 odborníky trestní justice, započala ve středu 6. října 2021 svou činnost první z pracovních skupin Restorativní platformy s nemalým cílem – inovovat trestněprávní praxi v ČR. Mezi zapojené patří například Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Policejní prezidium ČR, Česká advokátní komora, Ministerstvo spravedlnosti, Vězeňská služba ČR, Probační a mediační služba, Institut pro restorativní justici a řada nevládních organizací v oblasti trestní justice.
Vize restorativního přístupu
Restorativní pojetí trestněprávní politiky si všímá, že trestný čin nejen porušuje právní normy, ale způsobuje především újmu a narušuje mezilidské vztahy. Soustřeďuje se na reakci na skutečné potřeby obětí, na náhradu způsobené újmy, vede pachatele k převzetí odpovědnosti a napomáhá obětem, pachatelům a dotčeným komunitám uzdravit jejich životy zasažené trestným činem.
“Restorativní platforma představuje prostor k odborné diskuzi a k formulaci doporučení, jak principy náhrady způsobené újmy, přijetí odpovědnosti pachatele, nápravy narušených vztahů či dialogu všech dotčených učinit běžnou součástí našeho trestního řízení. Primárním cílem platformy je najít cesty k začlenění těchto principů do všech fází trestního řízení,” říká Tereza Řeháková, ředitelka programů Institutu pro restorativní justici.
“Jsem přesvědčen, že vznikající Restorativní platforma přispěje k rozvoji restorativní justice v české trestněprávní praxi. Sdílení zkušeností odborníky z různých profesí bezesporu vytváří potenciál k tomu, aby byly restorativní přístupy komplexně postihnuty, vyhodnoceny, indentifikována byla ta nejlepší praxe a nalezen optimální způsob, jak restorativní principy implementovat v českých podmínkách,” uvádí Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu.
Cíle platformy
V nadcházejících dvou letech se uskuteční deset setkání expertních skupin z řad soudců, státních zástupců, policistů, advokátů, probačních úředníků, vězeňských pracovníků, kurátorů a nevládních organizací. Členové budou rozvíjet restorativní perspektivy, testovat zkušenosti v praxi, sdílet je ve skupině a pracovat na doporučení restorativní praxe pro ČR. Zapojené instituce a organizace mají následně doporučení šířit pro další využití v praxi.
Restorativní platforma navazuje na hlavní cíle Strategie restorativní justice pro ČR, která vznikla v rámci široké odborné diskuze českých expertů a je součástí aktivit evropského projektu Restorative Justice: Strategies for Change, kterou tvoří Lukáš Dirga (Ministerstvo spravedlnosti), Pavel Horák (Vězeňská služba ČR), Andrea Matoušková (Probační a mediační služba), Jan Tomášek (Institut pro kriminologii a sociální prevenci) a Petra Masopust Šachová jako koordinátorka projektu (Institut pro restorativní justici). Cílem projektu je implementovat na úrovni jednotlivých států obsah Doporučení Rady Evropy o restorativní justici v trestních věcech. Česko má konkrétní vizi, kterou může začít naplňovat prostřednictvím zástupců jednotlivých institucí a organizací sdružených v Restorativní platformě.