Restorativní platforma

Tereza Řeháková
/ředitelka programů Institutu pro restorativní justici/
:

“Restorativní platforma představuje prostor k odborné diskuzi a k formulaci doporučení, jak principy náhrady způsobené újmy, přijetí odpovědnosti pachatele, nápravy narušených vztahů či dialogu všech dotčených učinit běžnou součástí našeho trestního řízení. Primárním cílem platformy je najít cesty k začlenění těchto principů do všech fází trestního řízení.”

Vznik platformy navazuje na kroky naplánované ve Strategii restorativní justice pro ČR, kterou jsme představili v březnu 2021 na online konferenci Česko restorativně v rámci evropského projektu Restorative Justice: Strategies for Change. V rámci čtyř sekcí se potkávají odborníci z trestně právní praxe, aby diskutovali možnosti začlenění restorativních principů ve všech fázích trestního řízení. Jde o zástupce z Policie ČR, státních zastupitelství, Probační a mediační služby, Vězeňské služby ČR, advokacie, soudců všech stupňů vč. Nejvyššího soudu, odborníky ze sociálních služeb a nevládních organizací, kteří s oběťmi a pachateli trestných činů v průběhu trestního řízení pracují.

V průběhu dvou let proběhne více než 10 online i osobních setkání s předem danými tématy a především diskuzí, která povede k vytvoření praktické Příručky pro restorativní praxi v ČR.

Vize restorativního přístupu

Restorativní pojetí trestněprávní politiky si všímá, že trestný čin nejen porušuje právní normy, ale způsobuje především újmu a narušuje mezilidské vztahy. Soustřeďuje se na reakci na skutečné potřeby obětí, na náhradu způsobené újmy, vede pachatele k převzetí odpovědnosti a napomáhá obětem, pachatelům a dotčeným komunitám uzdravit jejich životy zasažené trestným činem.

“Jsem přesvědčen, že vznikající Restorativní platforma přispěje k rozvoji restorativní justice v české trestněprávní praxi. Sdílení zkušeností odborníky z různých profesí bezesporu vytváří potenciál k tomu, aby byly restorativní přístupy komplexně postihnuty, vyhodnoceny, indentifikována byla ta nejlepší praxe a nalezen optimální způsob, jak restorativní principy implementovat v českých podmínkách.”

Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu.

Cíle platformy

V nadcházejících dvou letech se uskuteční deset setkání expertních skupin z řad soudců, státních zástupců, policistů, advokátů, probačních úředníků, vězeňských pracovníků, kurátorů a nevládních organizací. Členové budou rozvíjet restorativní perspektivy, testovat zkušenosti v praxi, sdílet je ve skupině a pracovat na doporučení restorativní praxe pro ČR. Zapojené instituce a organizace mají následně doporučení šířit pro další využití v praxi.

Restorativní platforma navazuje na hlavní cíle Strategie restorativní justice pro ČR, která vznikla v rámci široké odborné diskuze českých expertů a je součástí aktivit evropského projektu Restorative Justice: Strategies for Change, kterou tvoří Lukáš Dirga (Ministerstvo spravedlnosti), Pavel Horák (Vězeňská služba ČR), Andrea Matoušková (Probační a mediační služba), Jan Tomášek (Institut pro kriminologii a sociální prevenci) a Petra Masopust Šachová jako koordinátorka projektu (Institut pro restorativní justici). Cílem projektu je implementovat na úrovni jednotlivých států obsah Doporučení Rady Evropy o restorativní justici v trestních věcech. Česko má konkrétní vizi, kterou může začít naplňovat prostřednictvím zástupců jednotlivých institucí a organizací sdružených v Restorativní platformě.

Činnost platformy

:

„Pro restorativní přístup a rozhodování v průběhu trestního řízení je velmi důležité, jaké informace o všech účastnících trestního řízení v danou chvíli máme. Pak můžeme volit vhodná řešení.“

Působení platformy je naplánováno na 2 roky a je rozdělena do čtyř sekcí dle profesního působení členů platformy v určité fázi trestního řízení:

  • sekce pro přípravné řízení: policie, státní zástupci, advokáti
  • sekce pro řízení před soudem: soudci, státní zástupci, advokáti
  • sekce pro vykonávací řízení: Vězeňská služba ČR
  • sekce pomáhající profese v průběhu celého trestního řízení: sociální kurátoři, nestátní organizace pracující s oběťmi nebo pachateli

V průběhu programu sekce vzájemně spolupracují a odborníci Probační a mediační služby jsou zastoupeni v jednotlivých sekcích jako experti pro restorativní justici.

„Potřebujeme sjednotit restorativní praxi napříč Českou republikou, rozvinout její nástroje, více je využívat a sdílet naše zkušenosti.”

V prvních setkáních bylo hojně probíráno téma odklonů v trestním řízení a jejich využívání, a dále také obecné přístupy k poškozeným či obětem v průběhu řízení a praxe jednotlivých zúčastněných. Jako jeden z problémů současné praxe se jeví nedostatek informací pro rozhodující orgány o osobách dotčených trestným činem a trestním řízením.

Dále sekce projednávaly možnosti restorativních programů ve všech fázích trestního řízení a svoje zkušenosti s nimi, oceňovaly interdisciplinaritu práce v rámci platformy a možnosti diskutovat konkrétní možnosti své restorativní praxe s klienty.

Odborníci vládních i nevládních organizací hovořili také o potřebách a očekáváních svých klientů různě dotčených kriminalitou, uvažovali o možných řešeních následků trestné činnosti. Proto v této souvislosti vítají další plánovaná společná setkání s kolegy z dalších profesních sekcí, kde budou moci vše podrobně mezioborově diskutovat.

:

Pojem „restorativní justice“ obsahuje nejen to obnovující či napravující vztahy, ale také pojem justice, tedy spravedlnost. Není tedy nijak ochranitelská, ale především spravedlivá, protože se ptá lidí na jejich potřeby a dává jim do rukou možnosti řešení situace.“

„Oběti chtějí slyšet nějakou sebereflexi od pachatele, potřebují, aby si uvědomil, jak oběti ublížil a uznal chybu.”

Diskutovány jsou také konkrétní praktické otázky využití restorativních principů v práci s pachateli, oběťmi a dalšími zasaženými trestným činem v průběhu celého trestního řízení, jaké postupy volit, jak s účastníky řízení hovořit, jaká opatření či tresty uložit, aby byly naplněny potřeby obětí a pachatel byl veden k přijetí opravdové odpovědnosti za své chování a k nápravě.

Videokazuistiky s reálnými příběhy pozůstalé i pachatele byli skvělým vodítkem k ddbatě se státními zástupci, soudci, probačními úředníky, policisty, advokáty i nevládními organizacemi o skutečných potřebách obětí, pachatelů i společnosti v souvislosti s dopady kriminality i o našich očekávání od trestní justice vůbec.

:

„Zásadní je včasná srozumitelná nabídka informací a podpory pro oběti a pachatele hned od počátku trestního řízení, především ve spolupráci s Probační a mediační službou nebo nevládními organizacemi.“

„Soudce by měl aktivně vytvářet prostor pro oběti a poškozené, aby se v řízení vyjádřili a měli prostor reagovat na pachatele.“

Pro sekci 3 (vykonávací řízení) i další členy platformy se také konal online webinář s profesorem Ivo Aertsenem, který hovořil o belgické zkušenosti s projektem tzv. restorativní detence (ve smyslu vězeňství), kdy prostřednictvím restorativního konzultanta byly zaváděny restorativní programy a postupy v každé věznici v Belgii. Videozáznam z rozhovoru s prof. Aertsenem, který je opatřen českými titulky si můžete pustit u nás na webu.

V rámci Restorativní platformy se také konal v únoru 2022 webinář s mediátorkou Kristel Buntix z belgické organizace Moderator, která se dlouhodobě věnuje restorativním setkáním obětí a pachatelů zejména v případech závažných násilných a sexuálně motivovaných trestných činů, školí nové mediátory a je uznávaný odborník v této oblasti. Video opatřené českými titulky můžete zhlédnout u nás ve zdrojích.