Poslední úterý v měsíci dubnu proběhla konference na téma Týraní a zneužívání seniorů a možnosti řešení těchto situací za pomoci restorativních přístupů, na jejíž organizaci se společně s naším institutem podílela Masarykova Univerzita a Gerontologický institut. Konference je jednou z aktivit projektu RESTABUS, který podporuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Konferenci zahájila zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Jsme vděční, že si na zahájení právě této konference udělala čas.
Po úvodním slově prezentovala Lucie Vidovićová za tým Masarykovy Univerzity výsledky průzkumu, na kterém spolupracovala s Marcelou Petrovou Kafkovou a Klárou Reimerovou. Průzkum zahrnul necelých 3 000 seniorů a konference tedy adekvátně začala vytyčením statistického rámce – od definice relevantních pojmů, přes typy zneužívání, nejčastější pachatele, ale také například frekvence sdílení těchto situací a odůvodnění rozhodnutí s nikým stav neřešit – všechny potřebné parametry, nutné k pochopení základního faktického kontextu problematiky.
Ve druhém příspěvku pod vlajkou organizace Život 90 účastníkům Mgr. Aneta Mundok Nitschová, vedoucí linky důvěry Senior telefon a Poradenského centra, představila základní funkce a výstupy této telefonní linky. Dozvěděli jsme se, jak konkrétně může tato služba seniorům pomoci a kdo jí v současné době nejvíc využívá, za jakými účely. Skrze tři možné scénáře z praxe jsme také nahlédli do složitosti křehkých vazeb a komplikovaných specifik, které seniorský abusus doprovázejí.
Následovala prezentace Jana Lormana z Gerontologického institutu. V ní nám byl poskytnut pohled na týrání a zneužívání seniorů (a na řešení přicházející z různých směrů) z perspektivy právní. Příspěvek pana Lormana definoval individuální možné hráče v detekci i řešení týrání a zneužívání seniorů, ohraničil dosah a pravomoce různých orgánů a ilustroval odlišnost dopadů zásahů z úrovní těchto rolí (například zásah ombudsmanem, obcí, úřadem práce a dalších možných aktérů).
„Přijde mi skvělé mít k dispozici mediace, případové konference nebo i kruhy, ve kterých se lidé v rodinných konfliktech mohou pokusit najít porozumění, pochopení pohledů těch druhých, to je ten dobrý cíl i mé přání, to mi dává smysl. Umožnit ozdravení za účasti přímých aktérů, ne z rozhodnutí instituce.“
účastník konference a workshopu Radek Makový, předseda spolku Restorativ, mediátor a poradce pro oběti trestných činů
Jako poslední vystoupila hlavní řečnice, Arlene Groh, která je kanadskou expertkou na tématiku restorativních přístupů v řešení seniorského abusu a zabývá se touto problematikou přes dvě dekády. V rámci své prezentace Arlene zdůraznila klíčovou roli hodnot, jako základních stavebních kamenů, při hledání restorativních řešení konfliktů.
„If you are grounded with values, you can trust the process.“
Arlene Groh, expertka na restorativní řešení seniorského abusu
„Pokud jste ukotveni v hodnotách, můžete důvěřovat procesu.”
Její prezentace byla inspirující a její zkušenosti jednoznačně možnost restorativních přístupů k řešení tohoto tématu potvrzují, ale také vytyčila možné překážky a nedostatky.
Jako svůj hlavní a proveřený nástroj v souladu s definovanými hodnotami, jako je respekt a důvěra, Arlene vyzdvihla roli Kruhů. Důležitý bod, který i pro naše užití odděluje kruhy od mediace, nachází Arlene ve způsobu, jak kruh drží rovnocennost v případech, kde hraje roli moc. Mluvíme-li tedy o tzv. “power imbalance”, kruh je vhodnějším nástrojem než mediace, při které zůstává jistá hierarchie, zatímco kruh nepoměr sil přirozeně vyrovnává. Toto je podstatné například v kontextech domácího či sexualizovného násilí, ale právě také v situacích seniorského abusu, který z nepoměru síly a pozice vychází.
Arlene Groh také vyzývá, aby se řešení týrání a zneužívání seniorů řešilo i jako problém komunitní – a zde je kruh opět výhodou, zkompetentňuje totiž rodinu či další aktéry k tomu, aby vzali věc za svou. Zbavuje situaci struktury “dvou stran proti sobě”, jak vídáme mnohem typičtěji u běžných sporů, který umí dobře řešit mediace. S restorativními kruhy mají svoji zkušenost i některé evropské země, i proto jsme jim věnovali speciální prostor na našich stránkách.
Účastníci pak měli možnost nejen kruh s Arlene zažít v rámci odpoledního workshopu, ale také se naučit jednoduché, ovšem podstatné parametry pro dobré fungování kruhu. A jaké byly reakce participantů?
“Nejvíc mě zaujalo to držení hranic prostřednictvím talking piece – kamene, že mohl mluvit jen ten, kdo ho drží. Napřed jsem měla pocit, že je to trochu omezující, ale pak jsem si řekla, že to bylo super, že díky tomu má ve větším počtu lidí každý možnost říct, co potřebuje, není přerušován, každý si ho vyslechne a taky je díky tomu dán prostor pro zpracování si toho, co ten druhý říká, neříká něco hned unáhleně. Jako mediátorce mi i restorativní kruh dává velký smysl.”
Natálie Brezanská, asistentka Nejvyssiho soudu a mediátorka Mediačního a edukačního centra v Brně
„Kruh napomáhá porozumění a kompromisnímu řešení.“
Dagmar Roztočilová, učitelka odborných předmětů Akademie Vězeňské služby ČR
Arlene s námi nasdílela její oblíbený, informativní a inspirativní text o kruzích a jejich ideální struktuře. Tento text jsme pro vás nechali přeložit a nahráli jako mluvené slovo pro možnost jednoduššího užití. Textová i audio forma je vám k dispozici ke stažení níže, stejně jako veškeré prezentace z naší konference na téma restorativních přístupů při řešení týrání a zneužívání seniorů. Ať tyto materiály dobře slouží!
Pár slov o kruzích
Autorka Dr. Jennifer Ball, přeloženo Institutem pro restorativní justici