Dne 5. 6. 2023 se v netradiční podobě konalo poslední z plánovaných, již třinácté, pracovní setkání Restorativní platformy. Akce vyjímečně proběhla na půdě Ministerstva spravedlnosti za účasti několika jeho zástupců, stejně tak jako členů národní skupiny projektu Restorative Justice: Strategies for Change a dalších milých hostů.
“Chceme implementovat zásady RJ a budeme rádi za vaše myšlenky, které můžeme využít jako vstup do další diskuse”.
(vrchní ředitel sekce koordinace tvorby právních předpisů a prevence korupce Mgr. Michal Franěk, Ministerstvo Spravedlnosti ČR)
Cílem tohoto setkání bylo zejména rekapitulovat dění v rámci Restorativní platformy v uplynulých dvou letech, prezentovat a diskutovat některé dílčí výstupy a nastínit vize do budoucna.
Jak uvedla předsedkyně IRJ, Petra Masopust Šachová, v popředí aktivit je i s odkazem na dokument Strategie restorativní justice pro ČR integrace principů RJ do trestního řízení. Významným posunem je proto zahrnutí konceptu RJ do programového prohlášení vlády z 6. ledna 2022 a 1. března 2023. Restorativní principy jsou zároveň součástí Tezí trestní politiky Pracovní skupiny pro efektivní trestní justici pod Radou vlády pro lidská práva a ministerské skupiny pro trestní politiku.
“Pomocí činnosti Restorativní platformy dáváme impulsy, jak téma dále posouvat.”
(Petra Masopust Šachová, IRJ)
Jako jeden z velmi důležitých výstupů práce Restorativní platformy ve vztahu k rekodifikaci trestního řádu nebo jiných legislativních změn vznikla formulace tzv. základní restorativní zásady – definice, která obsahuje vymezení důležitých principů restorativní justice, jež mají být v trestním řízení akcentovány.
- Restorativní principy a přístupy jsou integrální součástí celého trestního řízení, včetně řízení vykonávacího, a zahrnují napravení společenských vztahů zasažených trestnou činností, nápravu způsobené újmy, zohlednění potřeb poškozených, obětí trestných činů a dalších osob dotčených trestným činem a vedení pachatele k uvědomění si následků trestné činnosti.
- Orgány činné v trestním řízení jednají po celou dobu trestního řízení tak, aby vytvářely podmínky pro dobrovolnou aktivní účast poškozeného, oběti a pachatele při řešení následků trestné činnosti v rámci restorativního programu.
“Trestní řízení by mělo chápat restorativní přístup k řešení věci ne jako módní výstřelek či alternativu, ale jako jeden ze svých cílů.”
(Martin Lýsek, soudce)
V kontextu legislativních úprav restorativní justice a jejích programů představila Mgr. Marta Krausová z Parlamentního institutu nově vzniklou komparativní studii Restorativní justice v zahraniční právní úpravě. Ta se věnuje srovnání trestněprávní úpravy RJ v jedenácti zemích (Rakousko, Německo, Belgie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Finsko, Austrálie, Kanada, Nový Zéland a Irsko), jejich jednotlivým odlišnostem a přináší také možnou inspirací pro Českou republiku.
Dalším bodem jednání bylo téma restorativních programů v české praxi. Z nastínění současné podoby celé problematiky vyplývá několik oblastí, jejichž řešení je potřebné k žádoucí změně vedoucí k dostupnosti restorativních programů ve všech fázích trestního řízení pro kohokoliv, kdo má zájem věc restorativně řešit. Tyto oblasti lze shrnout v pěti bodech:
- Kvalita
- Financování
- Organizace
- Odbornost
- Legislativa
Je třeba vnést do stávající praxe restorativních programů vizi a pozornost zaměřit na standard a způsob kontroly kvality poskytovaných programů. K tomuto nás vede také evropská směrnice o obětech (bod 46), která vyzývá státy, jež realizaci programů umožňují, k zajištění jejich bezpečnosti a zabránění možné reviktimizaci. Zároveň je třeba zajistit spolehlivost a kvalitu výstupů programů pro odbornou veřejnost i například pro soudce při ukládání trestních opatření. Zásadní zlepšení vyžaduje rovněž informovanost o možnosti zúčastnit se restorativních programů, která je mezi oběťmi a pachateli, ale i zástupci orgánů činných v trestním řízení, velmi nízká. V rámci Restorativní platformy plánujeme v listopadu kulatý stůl k tomuto tématu právě ve spolupráci s kolegy z MSp, o práci na tomto tématu vás tedy budeme dále informovat.
Posléze představil Michal Kuk z organizace Frank Bold první návrh informačního letáku pro oběti, který vzniká jako jeden z výstupů činnosti platformy po té, co se členové opakovaně shodli na absenci univerzálního a maximálně srozumitelného nástroje tohoto typu. Leták má za cíl (vedle běžného poučení pro poškozené od policie ČR) co nejefektivněji a zároveň jednoduše informovat oběť trestného činu o jejich právech, o dalším postupu v trestním řízení i možnostech pomoci. Michal Kuk představil dosavadní práci na letáku, do níž byla zapojena řada členů platformy z různých profesí, seznámil s myšlenkami a postupy, z nichž při práci vycházeli, a plány dalšího vývoje letáku. Následná diskuze zejména podpořila část “co bude dál?” a poskytnutí kontaktů na odbornou pomoc obětem.
Na závěr představila Mgr. Anna Korandová za IRJ koncept stěžejního výstupu platformy – Příručky restorativní praxe pro ČR, která bude základním dokumentem pro praktiky k uplatňování RJ v jejich každodenní práci. Bude informovat o základních hodnotách restorativní justice (univerzální principy a teorie RJ), navrhne restorativní možnosti řešení trestně právních situací v konkrétní profesi a uvede řadu příkladů dobré praxe. Se začátkem příštího roku na vydání Příručky naváže systematičtější vzdělávání některých právních profesí v přístupech restorativní justice, v tomto směru je již navázaná spolupráce s Justiční akademií a s Českou advokátní komorou.
Přestože třinácté setkání bylo v sérii plánovaných setkání tohoto druhu Restorativní platformy poslední, platforma rozhodně se svou prací nekončí. Sledujte informace o dalších událostech, které nás čekají na podzim: konkrétně k výstupům Kulatého stolu o restorativních programech a dále budeme sdílet termín závěrečné konference, která proběhne v prvních měsících nového roku.