Institut pro restorativní justici (IRJ) ve spolupráci s Vězeňskou službou ČR spustil pilotní program restorativních setkání obětí a pachatelů v případech trestné činnosti se závažným dopadem přímo na půdě věznic s názvem ReSet a navazuje na další projekt IRJ JUSTIN, který byl započat v roce 2022, s cílem rozvíjet restorativní možnosti v právě zmíněné závažné trestné činnosti.
„Chceme obětem nebo pozůstalým nabídnout možnost restorativního procesu, který reaguje na jich potřeby v souvislosti s vyrovnáváním se s následky závažného trestného činu. Jeho součástí může být facilitované osobní setkání s pachatelem trestného činu, který aktuálně vykonává trest v některé ze tří věznich, které jsou do pilotního projektu zahrnuty,”
říká naše ředitelka programů a odborná garantka programu ReSet, Tereza Řeháková.
Projekt ReSet se ve své testovací fázi a zaměřuje se na tři klíčové oblasti. První oblastí je podpora obětí, ta zahrnuje: poskytnutí bezpečného prostoru pro sdělení svého příběhu a prožitků spojených s trestným činem a jeho dopadem, možnost předat tento dopad vlastními slovy pachateli, formulovat své potřeby při konzultacích s odborníkem a společně hledat cesty a společně hledat cesty k nápravě způsobené újmy.
Druhou oblastí je práce s pachatelem v rámci restorativních setkání i při přípravě na ně, kdy je vytvořen neutrální prostor formulovat bezpečně odpovědi na otázky oběti, prostor pro omluvu či vyjádření lítosti, možnost být účasten dialogu o dopadech i souvislostech spáchaného trestného činu. Z praxe vyplývá, že takové zapojení pachatele zvyšuje pravděpodobnost přijetí odpovědnosti za svoje chování a otevírá potenciál aktivního zapojení se do řešení následků svého činu. Současně tato společná reflexe může motivovat pachatele k nahlédnutí na kořeny a důvody, které ho k trestné činnosti dovedly a v ideálním případě může i asistovat ve změně zaběhlých způsobů chování a vlivů, které jej vedly k páchání trestného činu.
Třetí oblastí zaměření projektu ReSet je oblast analýzy a kontinuálního vzdělávání. Testováním možností realizace restorativních setkání zároveň zjišťujeme potřeby a překážky systému k poskytování kvalitní služby restorativních setkání v českých věznicích. Současně v průběhu pilotu aktivně posilujeme dovednosti pracovníků věznice v práci na restorativních tématech s pachateli závažné kriminality. V neposlední řadě kontinuálně zvyšujeme praktické dovednosti nově vyškolených facilitátorů restorativních setkání za intenzivní metodické, intervizní a supervizní podpory. Chceme je podpořit v přípravě či rozšíření vlastních restorativních programů v jejich kmenových organizacích, které poskytují sociální, právní či terapeutické služby obětem a/nebo pachatelům trestných činů.
Restorativní setkání v rámci projektu ReSet se liší od mediací běžně známých v trestním řízení tím, že neslouží k formálnímu výstupu v rámci trestního řízení. Mají za cíl facilitovat vnitřní procesy jejich účastníků, poskytnout bezpečný prostor pro nerušený restorativní dialog. Výstupy se proto mohou lišit. ReSet staví na znalostech a zkušenostech získaných nejen v průběhu příprav a organizace školení pro facilitátory setkání v kontextu závažné trestné činnosti (JUSTIN), ale také na výsledcích dobré praxe dalších evropských zemí, které se restorativními setkáními v případech závažné kriminality zabývají již řadu let, a prokazatelně dokládají pozitivní dopady na životy obětí, pachatelů i jejich sociálního okolí.
Pro testování projektu byly Vězeňskou službou ČR vybrány tři věznice: Vazební věznice Liberec, Věznice Plzeň a Věznice Vinařice.
„Dobrá spolupráce s Vězeňskou službou ČR je jeden ze zásadních faktorů nutných k úspěchu programu a my jsme moc vděční za dosavadní společnou aktivní přípravu pilotního projektu a ochotu program v české praxi realizovat,”
dodává Tereza Řeháková.
V současné chvíli probíhá příprava facilitátorů a výběr vhodných pachatelů i obětí na první setkání. O dalším postupu v projektu budeme následně informovat.