Restorativní město (Restorative city)

:

1 MANNOZZI, Grazia. The emergence of the idea of a ‘restorative city’ and its link to restorative justice. Eleven journals [online]. 2019, (2), 288-292 [cit. 2020-10-15]. Dostupné z: https://www.elevenjournals.com/tijdschrift/TIJRJ/2019/2/IJRJ_2589-0891_2019_002_002_006.pdf

Místo, ve kterém jsou šířeny a podporovány restorativní hodnoty, jako účast, respekt, odpovědnost či solidarita. Místo, kde dochází k propojování organizací a jedinců působících napříč spektrem restorativní justice a jejích programů. Místo využívající restorativní principy v různých prostředích, ve kterých může dojít ke konfliktu – v rodinách, školách, sousedstvích, ve sportovních organizacích či na pracovištích. Takové je restorativní město. Idea dokonale posilující komunitu a vztahy uvnitř ní. Kde všude se již s restorativními městy můžeme setkat? A jak se taková města vytváří?

V každé společnosti vznikají různé spory a konflikty, důležité je, jakým způsobem je k nim přistupováno a jak jsou řešeny.

:

2 V dokumentu Evropského fóra pro restorativní justici jsou pojmenovány výzvy, kterým musí čelit současná města, např.: rozmanitost v našich komunitách je vnímána spíš jako hrozba než jako příležitostí; individualismus v moderních společnostech odcizuje; zvýšená polarizace vytváří plodné prostředí pro trestné činy z nenávisti a extremismus; nedostatek občanské odpovědnosti může způsobit velké škody na životním prostředí. Podrobněji PATRIZI, Patrizia. Thematic Brief on Restorative Justice Cities. European Forum for Restorative Justice [online]. 2020 [cit. 2020-10-15]. Dostupné z: https://www.euforumrj.org/sites/default/files/2020-05/EFRJ_Thematic_Brief_Restorative_Cities.pdf

Restorativní justice je v této rovině cenným nástrojem – pomáhá lidem dohodnout se, místo toho, aby je rozdělovala, podporuje společné hledání cesty, jak odčinit způsobenou újmu a bolest, posiluje soudružnost.

Ačkoliv byly metody restorativní justice původně aplikovány na konflikty vyplývající čistě z trestných činů, postupem času se ukázaly jako velmi přizpůsobivé a rozšířily se i mimo trestně právní rámec do běžného života celé společnosti: od rodinných sporů po konflikty mezi etnickými nebo náboženskými skupinami; od šikany ve škole až po nevhodné nebo represivní chování na univerzitních kampusech; od mobbingu na pracovišti až po řešení sporů ve velkých organizacích[1]

Přímým důsledkem takového vývoje a šíření restorativní justice, respektive restorativních přístupů a restorativní praxe, je vznik restorativních měst.

Zejména v době, kdy se místní komunity vypořádávají s řadou sociálních výzev a problémů[2] je iniciativa podporující vzájemnou důvěru a solidaritu mezi lidmi zvlášť cenná.

V ČEM JE RESTORATIVNÍ MĚSTO JINÉ
:

3 MANNOZZI, Grazia. The emergence of the idea of a ‘restorative city’ and its link to restorative justice. Eleven journals [online]. 2019, (2), 288-292 [cit. 2020-10-15]. Dostupné z: https://www.elevenjournals.com/tijdschrift/TIJRJ/2019/2/IJRJ_2589-0891_2019_002_002_006.pdf

Představit myšlenku restorativního města může být náročný úkol, protože neexistují žádné oficiální standardy nebo pokyny, kterými by se taková města měla řídit[3]. Lze tedy vyjítz individuálních a velmi zajímavých zkušeností s restorativními komunitami v různých zemích, ale zároveň vzít v potaz místní odlišnosti a specifika dané městské struktury.

S restorativními městy se setkáme na území Spojených států amerických, Kanady, Nového Zélandu i Evropy. Jako první evropská restorativní města byla označena Hull a Leeds v Anglii, následovaly další například v Itálii nebo Belgii. Nutně nešlo o města s největšími socioekonomickými problémy (i když u některých byly zásadním impulsem), jejich rozvoj restorativním směrem závisel více na motivovaných jednotlivcích pracujících na strategických pozicích – například ředitelé škol, univerzitní lektoři, zástupci sociálních služeb a neziskového sektoru a soudci.

:

4 Základní východiska pro vytváření návrhu restorativního města, která by měli sdílet všichni zapojení partneři, uvádí např.: MANNOZZI, Grazia. The emergence of the idea of a ‘restorative city’ and its link to restorative justice. Eleven journals [online]. 2019, (2), 288-292 [cit. 2020-10-15]. Dostupné z: https://www.elevenjournals.com/tijdschrift/TIJRJ/2019/2/IJRJ_2589-0891_2019_002_002_006.pdf

Zájem těchto jednotlivců se setkávat a vést dialog o možnostech zapojení restorativních přístupů v životě komunity byl zásadní, protože skutečnou výzvou pro vybudování restorativního města je převzetí metod restorativní justice a jejich aplikace do klíčových odvětví – místní správy a samosprávy, škol, neziskového sektoru, místního systému justice[4]. Takový komplexní a na síťování postavený projekt samozřejmě potřebuje dostatek času na přípravu návrhu a implementaci.

PODLE EVROPSKÉHO FÓRA PRO RESTORATIVNÍ JUSTICI ŽIJE RESTORATIVNÍ MĚSTO V SOULADU S TĚMITO ZÁKLADNÍMI PRINCIPY:
  • komunikace na přímé a autentické úrovni;
  • restorativní programy vytvořené na míru místní kultuře a místním zdrojům;
  • zapojení různých částí komunity; ctění restorativních zásad s důrazem na osobní zodpovědnost;
  • posílení smyslu pro kolektivní odpovědnost v rámci komunity.
PŘI VYTVÁŘENÍ TAKOVÉHO MÍSTA JE POTŘEBA MYSLET PŘEDEVŠÍM NA NÁSLEDUJÍCÍ[5]:
:

5 Podrobněji popisuje PATRIZI, Patrizia. Thematic Brief on Restorative Justice Cities. European Forum for Restorative Justice [online]. 2020 [cit. 2020-10-15]. Dostupné z: https://www.euforumrj.org/sites/default/files/2020-05/EFRJ_Thematic_Brief_Restorative_Cities.pdf

6 Shrnuje MANNOZZI, Grazia. The emergence of the idea of a ‘restorative city’ and its link to restorative justice. Eleven journals [online]. 2019, (2), 288-292 [cit. 2020-10-15]. Dostupné z: https://www.elevenjournals.com/tijdschrift/TIJRJ/2019/2/IJRJ_2589-0891_2019_002_002_006.pdf

  1. veřejnost potřebuje být dobře informována o potenciálu restorativních přístupů v rámci komunity, způsob zvyšování povědomí musí být přizpůsoben dané cílové sociální skupině (školy, dobrovolnické organizace, věznice, sousedství,..), různým věkovým kategoriím, kulturním a sociálním specifikům skupiny, konkrétním rolím (oběti, pachatelé, rodiny,…).
  2. v restorativním městě fungují specifické služby a vzdělávání pro členy komunity, jako je restorativní poradenství při řešení způsobené újmy, nebo poradenství ke konfliktům, se kterými je potřeba se vyrovnat, školení o restorativních praktikách ve školách 
    a v místních sociálních a soudních systémech.
  3. členové komunity se musí cítit její součástí, budovat v ní důvěru. Důležité je vyhledávání a podpoření procesu inkluze zranitelných osob, těch, kteří jsou opomíjení, zanedbávaní a týraní, a to ve spolupráci s místními asociacemi a organizacemi (humanitárními, náboženskými).
  4. klíčové je vytvoření sítě, kdy ve všech částech veřejného života působí facilitátoři. Ti prochází teoretickým a praktickým výcvikem podpořeným experty a supervizory.
  5. zvláštní důraz je kladen na vztah k trestnímu soudnictví, s potřebou integrovat restorativní přístupy v práci s oběťmi i pachateli trestných činů. Za tímto účelem by měly být naplánovány zvláštní kurzy pro justiční pracovníky směřující ke zvyšování povědomí o této problematice a aktivovány pracovní skupiny, které by zahájily kulturní změnu v justičních přístupech dané země.
  6. pro udržení motivace a aktivity všech zapojených je potřeba šířit výsledky – udržovat aktivní kontakt s místním tiskem a různými agenturami působícími v oblasti komunikace, organizovat akce ke sdílení probíhající práce a povzbuzovat odhodlání všech zlepšit blaho v rámci života v komunitě.

Závěry více autorů[6] sledujících život v prvních restorativních městech ukazují, že je v takovémto prostředí možné dosáhnout zajímavých výsledků z hlediska redukce konfliktů a diskriminace a s tím souvisejícího zlepšení kvality vztahů. Není ovšem snadné zpochybňovat a měnit hluboce zakořeněné sociální systémy, často represivní povahy, a dát příležitost inkluzivní a obnovující cestě.

:

7 Rozhovor s facilitátorkou Deb Smith: DUDMAN, Sue. Restorative City Whanganui Trust leading the way in restorative practices. Whanganui Chronicle [online]. 2019 [cit. 2020-10-15]. Dostupné z: https://www.nzherald.co.nz/whanganui-chronicle/news/restorative-city-whanganui-trust-leading-the-way-in-restorative-practices/XWJ7LXVVWSDT4O4P6MZJHVCFTI/

8 Podrobněji na EFRJ Working Group on Restorative Cities. In: European Forum for Restorative Justice [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné z: https://www.euforumrj.org/sites/default/files/2020-02/Website-info-Restorative-City-Working-Group.pdf

Zásadní výzva v celém procesu budování restorativního města je pravděpodobně potřeba přijmout fakt, že transformace, na které je pracováno, není okamžitě vidět. Proces změny ve společnosti, v komunitě, vyžaduje čas a široké pole působnosti.

Jedna z facilitátorek v restorativním městě Whanganui na Novém Zélandu říká, že budování restorativního města je proces, u kterého člověk nikdy nemůže vědět, zdali již dosáhl cíle[7]. Jedná se o živý organismus, který roste tím, že více a více lidí rozumí a ztotožňuje se s restorativním přístupem v jejich životech.  Důležitá je vize, která motivuje k vytváření takového místa, v jakém chceme žít – kde je restorativní přístup základním principem pro rodiny, organizace i sousedství.

Evropské fórum pro restorativní justici vytvořilo v roce 2019 Pracovní skupinu pro restorativní města[8], kde je v této chvíli členy tohoto fóra zastoupen anglický Bristol, italské Como, Mentana, Palermo a Tempio Pausania, a belgický Leuven.

Fórum zároveň vyzývá i další města, která naplňují restorativní principy, aby se přihlásila a sdílela své zkušenosti. Je tato výzva blízkou budoucností i pro některé město v České republice?


Inspirace z restorativních měst

:

1 Více k tématu v článku MIRSKY, L. Hull, UK: toward a restorative city. Restorative practices EForum. [online]. 2009. [cit. 2020-10-15]. Dostupné z:  www.iirp.edu/pdf/Hull.pdf nebo také videu Restorative Practices in Hull: The First Restorative City: https://www.youtube.com/watch?v=s4tpmantqeI

2 EFRJ Working Group on Restorative Cities. In: European Forum for Restorative Justice [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné z: https://www.euforumrj.org/sites/default/files/2020-02/Website-info-Restorative-City-Working-Group.pdf

Anglické město Hull je označováno jako první restorativní město. Motivací místních iniciátorů byla v tomto případě silná sociálně ekonomická deprivace komunity způsobená upadajícím průmyslem. Ačkoliv město investovalo do nového bydlení, městského centra či vybavení škol, chyběla jakási sociální regenerace. Pozornost zaměřili na mladou generaci – děti na základních a středních školách. Veškerý školní personál byl vycvičen v restorativních praktikách, děti se dvakrát denně začaly setkávat v kruzích, učily se hovořit o svých pocitech, budovat vztahy na základě respektu a důvěry, řešit problémy společně. Již po roce takové práce školy vyhodnotily, že téměř zmizela šikana, záškoláctví, rasistické konflikty apod. Vedle škol přijaly restorativní praxi také různé sociální služby pro rodiny, policie a další projekty.[1] Krátké video o Hullu s českými titulky najdete v sekci Zdroje.

Pro město Leuven v Belgii byl vývoj restorativním směrem dlouhodobou a přirozenou záležitostí. Nicméně až projekt v roce 2017 spojil v partnerství místní univerzitu, městskou radu, programy restorativní justice jako je mediace a další, a vzdělávací a sociální služby. Hlavním zájmem je vybudovat podporu pro restorativní přístupy v celé společnosti a podpořit v ní schopnosti řešit konflikty a napětí. Proto se staví na spolupráci se školami, pracovišti, sportovními organizacemi, organizacemi pro mládež, komunitami v sousedtsvích atd. Město mimo jiné připravuje také tzv. Experimentální zahrady jako prostor pro setkávání se.[2]

Počátečním impulsem k zahájení projektu podporujícího restorativní praxi ve městě Tempio v Itálii byl společenský konflikt při otevření nové věznice (2013). Hlavním tématem bylo naučit obyvatele řešit konflikty mírumilovně. Restorativní konference v tomto městě vytvořily příležitost k propojení více světů a sdílení silných emocí.  Nyní je předmětem výzkumu, jak restorativní praktiky mohou propojit celou komunitu – školy, rodiny, policii, soudy, různé asociace.

:

3 Více na Restorative Practise Whanganui [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné z: https://restorativepracticeswhanganui.co.nz/

Vize restorativního města Whanganui je vytvoření takového prostředí, kde by všichni obyvatelé Whanganui mohli žít ve vzájemné úctě a respektujících vztazích.  Samo město Whanganui na svých oficiálních stránkách uvádí, že restorativní město je takové, kde si jeho populace užívá bezpečné a klidné prostředí, cení si vztahů založených na respektu, zájmu, péči a úctě,  rozumí  dopadům svého jednání, přebírá za ně odpovědnost a napravuje újmu, kterou může jiným způsobit, kde jsou vyslyšeny různé názory a tolerovány různé úhly pohledu (více na https://restorativepracticeswhanganui.co.nz/the-restorative-city). Město mimo jiné pořádá řadu akcí, jako jsou workshopy představující restorativní praxi např. v rámci týdne sousedství nebo workshopy k řešení konfliktů na pracovišti nebo ve sportovních týmech.[3]

:

4  The Restorative Justice City. Institute for the future [online]. 2020 [cit. 2020-10-15]. Dostupné z: https://www.iftf.org/rjcity

Ve městě Palo Alto v Kalifornii vytvořil Institut pro budoucnost jakousi mapu restorativního města – vizuál nejrůznějších aktivit a programů, které restorativní město definují. Jejich názvy nesou možnost volby, kterou ve svých krocích všichni máme: Být svým nejlepším já: Jen přežívat vs. Být sám sebou; Restorativní dialog: Křičet vs. Naslouchat; Městská divočina: Ničit město vs. Uzdravovat město…(více na webu Institut for the Future[4]). Mapa mj. ukazuje, že prvky restorativních přístupů lze uplatnit ve všech aspektech společenského života.


k 19.10.2020 zpracovala Mgr. Lea Vaňkátová