• V rámci Policie ČR se v budoucnu počítá s podrobnějším začleněním tématu restorativní justice do vzdělávání policistů.
• Dílčím způsobem se téma promítá do základní odborné přípravy policistů, některých konkrétních kurzů (práce s obětí, mravnostní trestná činnost nebo domácí násilí) a případně kazuistických seminářů, pokud byl restorativní přístup v dané věci využit.
• Uchopení problematiky koncepčně je nyní předmětem zájmu na úrovní Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky.

• Koncepčně uchopit vzdělávání k restorativní justici v rámci Policie ČR.
• Vzdělávání může podpořit také další spolupráce s Probační a mediační službou (ta je již zavedena v rámci školicích středisek), Institutem pro restorativní justici, Policejní akademií, ale také Justiční akademií nebo případně dalšími nevládními organizacemi.
• Další dílčí doporučení naleznete v kapitole „Doporučení pro jednotlivé profese“.
• Další doporučení se shodují s průřezovými doporučeními k rozvoji vzdělávání. Ta naleznete zde.

• Pro státní zástupce a soudce zajišťuje vzdělávání Justiční akademie, kde semináře zaměřené pouze na restorativní justici v současné době nejsou.
• Existuje nicméně řada seminářů, v rámci kterých jsou či by mohly být principy RJ předávány, přičemž v současné době je začlenění RJ do jednotlivých seminářů převážně odvislé od jednotlivých lektorů.
• Vzdělávání a prohlubování znalostí soudce je vedle Justiční akademie povinnou součástí samostatného studia a dále je realizováno na úrovni jednotlivých okresních a krajských soudů.

• Zapojit v širší míře téma restorativní justice do seminářů JA: Připravit ucelenou koncepci podpory RJ v rámci relevantních seminářů pro soudce a státní zástupce s definovaným výstupem – představou o znalosti soudce a státního zástupce, příp. dalších (čekatelů, vyšších soudních úředníků) s cílem RJ efektivně tematicky zapojit.
• Členové Restorativní platformy zastupující právnické profese se jednoznačně shodují, že cesta implementace restorativní justice do již vytvořených seminářů je efektivnější, jelikož restorativní přístup prostupuje celé trestní řízení a má smysl jej zapojit do všech příslušných témat.
• Podpora vzdělávání k restorativní justici by měla vycházet z revize vzdělávacího plánu Justiční akademie, který je schvalován jednou ročně, a vytipování seminářů, ve kterých by principy a uplatňování restorativní justice mohly být zahrnuty.
• Kvalitu seminářů, ale také vlastní zájem soudců a státních zástupců o účast na nich, může podpořit koncept, ve kterém dojde k propojení napříč právními profesemi a zároveň bude umožněno zapojení pohledu dalších odborníků na dané téma, zejména policistů, probačních úředníků, kriminologů, sociologů či vězeňské služby nebo NNO.
• Vzdělávání soudců na úrovni jednotlivých okresních a krajských soudů lze při dobrém zacílení využít jako cestu k oslovení těch soudců, kteří semináře na Justiční akademii spíše nevyužívají.
• Další doporučení se shodují s průřezovými doporučeními k rozvoji vzdělávání. Ta naleznete zde.

• Advokáti se v ČR vzdělávají sami dle svých potřeb.
• Důležitým partnerem pro širší informovanost této skupiny profesionálů o restorativní justici je Česká advokátní komora, která nabízí praktická školení a workshopy v Praze, na pobočce ČAK v Brně a v jednotlivých regionech, kde je zajišťují její regionální zástupci.
• V oblasti restorativní justice aktuálně ČAK cíleně školí zejména v oblasti mediace v civilním řízení, a to jak koncipienty, tak advokáty.

• Iniciovat spolupráci ČAK, IRJ a dalších odborníků a vytvořit širší zapojení restorativní justice do seminářů pro advokáty a advokátní koncipienty.
• Další doporučení se shodují s průřezovými doporučeními k rozvoji vzdělávání. Ta naleznete zde.

• Téma restorativní justice u Probační a mediační služby je pevně zakotveno ve vstupním, základním i dalším vzdělávání pracovníků.
• Vstupním vzděláváním procházejí všichni zaměstnanci, zde se seznamují se základním konceptem restorativní justice.
• Intenzivněji jsou poté s tématem RJ seznámeni klientští pracovníci v rámci vzdělávacího kvalifikačního kurzu.
• Specifickým vzděláváním pak procházejí lektoři programových center nebo poradci pro oběti.
• Nejvíce explicitní jsou intenzivní vzdělávací programy výcvikového charakteru, tím je myšlen zejména výcvikový program mediace či rodinné skupinové konference.
• Vzdělávání pracovníků Probační a mediační služby se bude dále rozšiřovat především co se týče dostupnosti výcvikových programů pro mediace a RSK a také vytváření většího prostoru pro téma práce s obětí v rámci kvalifikačního vzdělávacího kurzu.

• Doporučení se shodují s průřezovými doporučeními k rozvoji vzdělávání. Ta naleznete zde.

• V případě pracovníků Vězeňské služby ČR procházejí příslušníci a civilní odborní zaměstnanci základní odbornou přípravou na Akademii Vězeňské služby ČR, v jejímž rámci byla dílčím způsobem postupně zakomponována témata restorativní justice do jednotlivých předmětů – penologie, psychologie, právo, profesní etika.
• Civilní zaměstnanci VS ČR mají dále možnost absolvovat specializační kurzy organizované v rámci projektové činnosti financované z Norských fondů, které principy restorativní justice také zapojují, dále se realizují semináře a konference ve spolupráci s některými nevládními organizacemi.

• Dalšími kroky k rozšíření vzdělávání je v tuto chvíli zapojení témat z oblasti restorativní justice do povinného vzdělávání sociálních pracovníků a navázání další spolupráce s Probační a mediační službou po skončení financování programu z Norských fondů.
• Další doporučení se shodují s průřezovými doporučeními k rozvoji vzdělávání. Ta naleznete zde.

• Nevládní organizace vzdělávání realizují v rámci své potřeby a cílové skupiny.
• Otázkou je lektorování vzdělávacích programů pro organizace uvažující o realizaci restorativního programu, kdy v současné době chybí zastřešení vzdělávání k RJ a platforma lektorů, na které se mohou služby obracet.
• Nevládní organizace, již poskytující restorativní programy, mohou být velmi dobrým partnerem pro další profese při přípravě různých seminářů, školení nebo konferencí v rámci předávání konkrétních zkušeností z jejich restorativní praxe. Takto již působí organizace Restorativ, ProDialog nebo Mezinárodní vězeňské společenství.
• Institut pro restorativní justici realizoval v květnu 2023 v rámci projektu JUSTIN první školení pro facilitátory restorativních setkání v případech závažné trestné činnosti dostupné pro širší odbornou veřejnost v Česku.
• Navazující Manuál, který pod jmenovaným projektem vznikl, může sloužit jako inspirace při přípravě obsahu školení podobného typu.

• Podpořit téma restorativní justice na univerzitách: Mladá generace, připravující se na výkon své profese, je velmi důležitou cílovou skupinou. Výuka restorativní justice je spíše ojedinělá zkušenost, její rozšíření závisí na vyšší informovanosti a zájmu jednotlivých relevantních institucí. Restorativní justice není etablovanou součástí povinných předmětů v oblasti trestního práva i dalších předmětů/ oblastí.

• Rozšíření platformy lektorů umožní dostupnější vzdělávání jako takové. Lektorování restorativní justice může být velmi dobře doplněno konkrétními profesionály z řad Restorativní platformy, Institutu pro restorativní justici nebo Probační a mediační služby a dalších, jež se problematice aktivně věnují.

• Efektivním způsobem pro předání informací k RJ, ale také určitého zprostředkování zážitku z restorativního programu z pohledu jeho účastníků, jsou také dostupnější formy videa nebo podcastu.

• je přednášejících více a probíhá diskuze různých odborníků z různých oblastí trestního řízení i mimo ně
• je možné určitým způsobem zažít či modelovat restorativní program
• jsou přirozeně zapojovány prvky restorativní justice, například setkání v kruhu s interakcí místo pasivní frontální výuky

• Možnost hovořit o své praxi a získat reflexi dalších odborníků je cenná v každém případě, zde o to více, že se s restorativní justicí řada profesionálů stále seznamuje, téma je velmi komplexní a každý případ unikátní.
• Kazuistické semináře nebo workshopy mohou být velmi efektivní formou homogenní se zastoupením jen jedné profese, i v rámci setkání mezioborového.

• Informování účastníků trestního řízení o restorativní justici vyžaduje dobrou znalost a určité přesvědčení profesionálů o jejích přínosech, zároveň dostatek informací o dostupných restorativních programech v dané lokalitě a uvědomění si potřeby srozumitelné a citlivé komunikace.

• European Forum for Restorative Justice: projekty ReJustice, Mediarej aj.
• United Nations Office on Drugs and Crime (UNODC) při OSN: online modul pro RJ
• Restorative Teaching Tools: Lindsey Pointer a Kathleen McGoey
• Restorative Justice Pedagogy Network (RJPN), iniciovaná Dr. Ianem Marderem (Maynooth University, Irsko)
• Institut pro restorativní justici: Manuál pro restorativní setkání v případech závažné trestné činnosti aj.

• Ve chvíli, kdy hovoříme o opravdovém zapojení restorativní justice do praxe jednotlivých profesionálů, to znamená, že očekáváme jejich určitou míru autenticity, empatie, lidskosti i upřímného naslouchání, na ně stavíme určité nároky. Taková forma komunikace poodkrývá tíživost některých příběhů účastníků trestního řízení a vyžaduje odpovídající podporu. Vzdělávání i možnost sdílení a reflektování konkrétních zkušeností je jistě základní podpůrnou složkou, o kterou bychom měli usilovat. Je důležité zajistit, aby jednotlivé profese měly přístup také ke kvalitní supervizní podpoře, vzhledem k emočně náročné povaze restorativní praxe i k potřebě vlastní reflexe držení hodnot restorativní justice.

sestavení základních požadavků na parametry jednotlivých typů restorativních programů, které budou ze strany státu vyžadovány, aby program mohl být označen jako restorativní

vytvoření ze strany státu systému dostatečného finančního zdrojování tak, aby byla zajištěna plošná/celostátní dostupnost restorativních programů, bez ohledu na jejich poskytovatele (Probační a mediační služba, nevládní organizace)

vytvoření celostátního systému, který bude zajišťovat regionální dostupnost restorativních programů po celé ČR a nastaví vhodné parametry spolupráce Probační a mediační služby s nevládními organizacemi, a to včetně vytvoření dozorového místa ze strany státu nad kvalitou, odborností, financováním a funkčností systému

definování požadavků na odbornost mediátorů a facilitátorů restorativních programů, obdobně jako to považuje za důležité zákon č. 202/ 2012 Sb., o mediaci pro mediátory civilní

vytvoření dostatečného legislativního rámce zajišťujícího dostupné a kvalitní fungování systému restorativních programů jako celku, včetně jeho provázanosti s trestním řízením

„Restorativní principy a přístupy jsou integrální součástí celého trestního řízení, včetně řízení vykonávacího, a zahrnují napravení společenských vztahů zasažených trestnou činností, nápravu způsobené újmy, zohlednění potřeb poškozených, obětí trestných činů a dalších osob dotčených trestným činem a vedení pachatele k uvědomění si následků trestné činnosti.

Orgány činné v trestním řízení jednají po celou dobu trestního řízení tak, aby vytvářely podmínky pro dobrovolnou aktivní účast poškozeného, oběti a pachatele při řešení následků trestné činnosti v rámci restorativního programu.“

„Orgány činné v trestním řízení dbají v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem.“ (zdroj)