V únoru 2022 proběhlo již třetí online setkání členů Restorativní platformy. Tentokrát se potkali v rámci mezioborového setkání dne 9. 2. členové sekce pro přípravné řízení se členy sekce pro pomáhající profese a dne 10. 2. členové sekce pro řízení před soudem se členy pro řízení vykonávací.
Nosným tématem třetích setkání byl potenciál restorativní justice při řešení závažné trestné činnosti.
„Použití mediace není závislé na závažnosti trestného činu, ale na potřebách oběti a postoji pachatele.“
„Až setkání z očí do očí pomohlo oběti posunout se v životě dál.“
Na podkladě videa, ve kterém Ailbhe, oběť znásilnění, sdílí svůj příběh a zkušenost s restorativním setkáním s pachatelem trestného činu, diskutovali členové platformy o významu a přínosu takového setkání právě pro oběti závažné trestné činnosti. V zásadě se shodli na tom, že osobní setkání oběti a pachatele trestného činu oběť posiluje a vede k jejímu vystoupení z role (identity) oběti a k uzavření celé věci. Uzdravující proces vyrovnávání se s trestným činem je však procesem dlouhodobým a přesahujícím často možnosti trestního řízení. Proto je nutná spolupráce orgánu činných v trestním řízení s ostatními subjekty poskytujícími pomoc a podporu obětem trestné činnosti, především s Probační a mediační službou, přičemž možnost restorativního setkání nemusí být nutně omezena pouze na přípravné řízení, ale má svůj význam v jakékoli fázi trestního řízení, a to i po jeho skončení, tj. v rámci výkonu trestu, resp. i po jeho výkonu. Jak ukazuje případ Ailbhe, restorativní setkání má svůj význam i po letech od události.
„Restorativní justice znamená jakési vyrovnání se s vlastní bolestí.“
„Potřeby oběti se časem mění.“
:„Proces mediace může být zahájen na žádost osob, které se přímo účastní trestního řízení a trvá v celém jeho průběhu, nejsou přitom vyloučené žádné trestné činy.“
Součástí obou setkání byl i webinář s belgickou mediátorkou Kristel Buntinx, jež představila činnost organizace Moderator, ve které působí. Mediační činnosti věnuje dlouhodobě především proto, že mediaci vidí jako příležitost pro samotné účastníky trestného činu k aktivnímu řešení následků. Zdůraznila, že každý trestný čin je svým způsobem závažný, a proto by ona „závažnost“ neměla být kritériem rozhodujícím o vhodnosti či nevhodnosti věci k mediaci. Důležitá je zejména dobrovolná účast stran a precizní příprava na setkání.
„Čím větší má trestný čin dopad, tím větší je potřeba mediace a komunikace.“
V závěrečné části setkání členové Restorativní platformy diskutovali o českých možnostech restorativních setkání u závažné trestné činnosti. Zamýšleli se nad tím, v čem vidí limity a čeho se česká praxe obává, jakož i nad tím, co jí brání či chybí a co by případně potřebovala.
„Všechny strany musí být informovány o tom, že možnost mediace existuje.“
:u003cemu003e„V procesu mediace se něco změní – nejsou to slova soudců, obhájců, mediátorů, sociálních pracovníků apod., ale až skutečné vnímání oběti je tím, co může vést pachatele k opravdovému zamyšlení se nad svým chováním tak, aby jej do budoucna již neopakoval.“u003c/emu003e
Odborníci v trestní oblasti v rámci setkání Restroartivní platformy předně zmiňovali nutnost institucionalizované nabídky možnosti mediace přímo obětem i pachatelům trestné činnosti. Informace o této možnosti by měly být poskytovány ze strany orgánů činných v trestním řízení, ať už jde o policii, státního zástupce či soudce, ale i od organizací mediace provádějících, tj. zejména od Probační a mediační služby. V zásadě se shodovali, že základním problémem je nedostatečná informovanost o možnosti využití mediace. Překážku představuje i typ agendy, která se k Probační a mediační službě dostává, a to v návaznosti na zaběhnutou praxi orgánů činných v trestním řízení předávat k mediaci spíše méně závažnou trestnou činnost. Nedostatečnou se v tomto ohledu jeví i právní úprava, jež restorativní postupy nenabízí jako plnohodnotnou alternativu k těm klasickým. Opakovaně zaznívalo i to, že mediace by měla být (a je) možná v jakékoli fázi trestního řízení, včetně té vykonávací.
Setkávání členů Restorativní platformy probíhají v rámci evropského projektu Restorative Justice: Strategies for Change, organizačně je zajišťuje Institut pro restorativní justici. Další setkání se uskuteční již osobně ve dnech 28. 3. a 6. 4. 2022. Mezitím, dne 1. 3. 2022, IRJ uspořádá pro členy Restorativní platformy neformální osobní setkání s promítáním finského dokumentu „Z očí do očí“.