Nový rozhovor s předsedkyní Institutu pro restorativní justici Petrou Masopust Šachovou nejen o tom, jak se s myšlenkou restorativní justice seznámila a jaký je její význam ve společnosti, naleznete online na stránkách časopisu Heroine.
… Postupně jsme si zvykli předat kompetence k řešení konfliktu nebo trestného činu někomu jinému, nějaké autoritě, a spoléháme, že to za nás vyřeší. Lidé už nemluví sami za sebe. Za oběť mluví zmocněnec, za pachatele mluví obhájce a pachatel může projít celým trestním řízením, aniž by cokoliv řekl, na někoho se podíval. Celý proces může jít úplně mimo něj. A když se dostane do výkonu trestu odnětí svobody, donedávna tam platil přístup „na trestnou činnost se neptáme“. Takže jste prošla celým řízením i výkonem trestu a pořád jste mohla na konci říct: „Já jsem to neudělala, já jsem tady omylem“, a vůbec nepřijmout odpovědnost. Čím je trestný čin závažnější, tím je pro člověka problematičtější nahlédnout svoji temnou stránku. K tomu restorativní justice dává příležitost. Říká: „My neodsuzujeme tebe, ale odsuzujeme tvůj čin, nesouhlasíme s ním, ale tobě dáváme šanci.“