Aktuality

Výroční setkání členů Restorativní platformy v Café Louvre bylo vstupem do druhého roku své činnosti

výroční setkání Restorativní platformy se uskutečnilo 20. září 2022 v prostorách galerie Café Louvre v Praze
:

pozvání přijala také řada hostů trestně právní praxe:
vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, náměstka ministra spravedlnosti Karla Dvořáka, náměstka nejvyššího státního zástupce Jiřího Pavlíka, náměstka policejního prezidenta Tomáše Kubíka, vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové a řady dalších kolegů  a hostů z odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, z Unie státních zástupců, z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, dalších spolupracujících organizací a také hostů, které si pozvali přímo členové Restorativní platformy.

Po roce své práce v rámci Restorativní platformy se měli možnost její členové sejít k reflexi uplynulého roku a sdílení průběžných výstupů jednotlivých sekcí, do kterých jsou zapojeni.

Restorativní platforma je aktivitou evropského projektu Restorative Justice: Strategies for Change, jeho národní skupinu na akci zastoupili ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková, ředitel odboru výkonu vazby a trestu Pavel Horák z Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR, Lukáš Dirga z Ministerstva spravedlnosti, Jan Tomášek z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci a Petra Masopust Šachová z Institutu pro restorativní justici.

Zástupci jednotlivých sekcí představili ty nejzásadnější závěry, k nimž za první rok práce v Restorativní platformě dospěli, a zároveň výzvy pro rozšiřování uplatnění restorativní justice (dále také RJ) v české praxi do roku dalšího. Vystoupení účastníků doplnily i podnětné diskuze. 

Josef Rada, Policie ČR
:

 „…policie, byť by to u ní celé mělo začínat, je principy restorativní justice velmi málo dotčena… Jako stěžejní vnímáme efektivní vzděláváni policistů v restorativních přístupech.“

V představení sekce 1 pro přípravné řízení zaznělo, že významnou roli v uplatňování restorativních principů hraje přístup policistů, kteří jsou často prvními osobami, se kterými se jak oběť a pachatel, tak i jiní lidé dotčení trestnou činností, setkávají.

„Klíčové je informování oběti i pachatele takovou formou, která je přiměřená, srozumitelná a obsahově přiléhavá k danému okamžiku.“

Tomáš Durdík, soudce Nejvyššího soudu 
Tomáš Durdík, soudce Nejvyššího soudu
:

… za podstatné považuje „kvalitu prvokontaktu“ ze strany Policie ČR, kdy kdy poučený profesionál může zajistit důvěru oběti v systém a orgány činné v trestním řízení, od začátku zachytit její reálné potřeby a ve svém důsledku také snížit latentní kriminalitu. Domnívá se, že v ČR bohužel „hodně úřadujeme“, a přehnaný formalismus nám brání v individuálním přístupu v daném okamžiku, který by zachytil hlas oběti i specifičnost pachatele.

Potřeba vzdělávání praktiků v oblasti restorativní justice však postupně zazněla ze strany zástupců všech profesí angažovaných v trestní justici. 

Náměstek Nejvyššího státního zastupitelství Jiří Pavlík potvrdil, že je potřeba nahlížet na praxi s odstupem a dát prostor pro restorativní řešení věci. Potvrdil podporu NSZ ve využívání odklonů, které, jak se v plénu dále řešilo, ale určitě nejsou samy o sobě restorativním nástrojem a záleží, jakým způsobem pak v jejich využití rezonuje reflektování potřeb obětí a určité vedení pachatele k porozumění důsledkům jeho jednání.

Dušan Beyer za PMS podpořil myšlenku širšího uplatňování mediací, které jsou v ČR jednoznačně nejvíce využívaným restorativním programem, nicméně ve většině případů jde o méně závažnou trestnou činnost. Jeden z cílů sekce 1 je v tomto směru rozšíření mediací i pro případy závažné trestné činnosti.

Odborníci z řad soudců a advokátů vystupujících za sekci 2 pro řízení před soudem se v zásadě shodovali na tom, že pro rozšíření restorativní justice na úrovni soudů není tak zásadní úprava legislativy, jako spíš znalost restorativních principů a ochota je aplikovat. Proměnou komunikace a přístupu ze strany profesionálů směrem k účastníkům trestního řízení pak může být lépe dosaženo účinné reakce na potřeby obětí a snížení rizika jejich další viktimizace a zároveň podpoření pachatele k aktivnímu přijetí odpovědnosti.

/dostupnost restorativních programů a včasné srozumitelné informování/
:

Opakovaně se prezentující i diskutující shodují, že zásadní je dostupnost restorativních přístupů i programů a srozumitelné a včasné informování o možnostech restorativního řešení věci. Toto je jedním z klíčových témat práce Restorativní platformy v druhém roce její činnosti.

Také soudce KS Martin Lýsek apeloval na potřebu srozumitelné komunikace ze strany soudu a současně odkázal na východiska procedurální spravedlnosti.

Advokátka Adéla Hořejší pak pokládala otázku, jestli je současná legislativa pro RJ dostačující. Ukazuje se, že byť zákon uplatňování RJ nijak nebrání, zároveň ji ani významně nepodporuje a trestní řád i zákon o obětech by potřebovaly v mnohém „dotáhnout“. Zároveň je nutné konstatovat, že aplikační praxe není napříč profesionály dostatečně zvnitřnělá.

V následné debatě ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková konstatovala, že vnímá jako důležité, aby každý praktik byl schopný témata RJ do své činnosti přinášet. Je k tomu potřeba změna myšlení a podpora „ze shora“, kdy sama vnímá, že ani v PMS není každý stoprocentně restorativní a je potřeba dělat konkrétní kroky, které budou posouvat praxi dále. Oceňuje, že je Probační a mediační služba ve shodě s Nejvyšším státním zastupitelstvím ve smyslu většího zapojení restorativních principů v rámci trestního řízení, a zároveň zdůrazňuje další velký krok pro restorativní justici, a sice ve smyslu jejího podpoření prostřednictvím programového prohlášení vlády. Položila do pléna otázku, která se dále nesla celým dalším jednáním:

„Co může již nyní každý z nás udělat pro to, abychom byli již zítra nebo příští týden ve využití restorativních přístupů o kousek dál?“

K otázce se v průběhu dne vyjádřilo několik řečníků i diskutujících, jejich reakce se dají shrnout do dvou témat:

  • sami můžeme informovat své kolegy a nadřízené o restorativních přístupech, jejich potenciálu a možnostech a současně iniciovat vzdělávání v této oblasti v naší organizaci
  • sami můžeme ovlivnit vlastní způsob komunikace vůči oběti a pachateli – tedy přistupovat k obětem i pachatelům jako k lidem se svými potřebami a příběhy a nevidět je pouze jako účastníky řízení či důkazní materiál v rámci trestního řízení
Zdeněk Bořil
/vězeňský terapeut /
:

„Je potřeba odborné a zároveň lidské zacházení s odsouzenými.“

Restorativní principy se promítají také do výkonu trestu odnětí svobody ve vězeních. V prezentaci řečníků za sekci 3 pro vykonávací řízení byl popsán dlouhodobý vývoj odborné práce zaměstnanců Vězeňské služby ČR v oblasti řešení trestného činu, jeho příčin i dopadů. Michal Petras za Generální ředitelství Vězeňské služby ČR uvedl, že v současnosti disponují řadou programů, které by měly motivovat pachatele k reálnému náhledu na své jednání.

Dagmar Roztočilová
/Akademie Vězeňské služby ČR/
:

… důležitý je posun ukotvení tématu restorativní justice ve vzdělávacích modulech pro vězeňské pracovníky. Stejně jako v jiných sekcích vnímá právě oblast vzdělávání pro rozvoj RJ ve vězeňství za stěžejní.

Výraznější restorativní prvky ve smyslu hledání nápravy způsobené újmy či hlubšího porozumění dopadům trestného činu na oběti pak obsahují programy Vnímám i tebeBuilding Bridges (ten ve věznicích realizuje Mezinárodní vězeňské společenství). Vězeňská služba ČR dle slov ředitele odboru výkonu vazby a trestu GŘ VS ČR Pavla Horáka si nicméně klade za cíl programy nesoucí témata restorativní justice dále rozšiřovat a klást důraz na jejich kvalitu. Současně chce hledat možnosti, jak vnést restorativní témata i do běžné práce s pachatelem, mimo terapeutické a jiné programy. 

Gabriela Hendlová
/RUBIKON Centrum/
:

„V ČR jsou v současné době pouze tři nevládní organizace, které mají k realizaci restorativního programu akreditaci a pouze Probační a mediační služba a Mezinárodní vězeňské společenství restorativní programy v rámci trestního řízení pravidelně realizují.“

Uplatňování RJ principů a ideí se samozřejmě týká také práce s klienty odborníků z řad pomáhajících profesí. Sekce 4 pro pomáhající profese v průběhu celého trestního řízení primárně zdůraznila velkou podporu rozvoji RJ a ochotu začlenit její témata do své klientské práce, současně byly jasně pojmenování překážky, které v současnosti komplikují snahu o rozvíjení restorativní praxe, zejména výše dotací a jejich organizace ze strany státu.

Kateřina Šlesingerová z Probační a mediační služby v rámci sekce 4 hovořila o potřebě srozumitelně komunikovat možnosti RJ jednak ke klientům a zároveň k odborné i širší veřejnosti. Důležité pak je vytvořit dostupnou nabídku restorativních programů, aby klienti měli reálnou příležitost v případě jejich zájmu věc restorativní řešit. Také zmínila potřebu sledování účelu práce a způsobu využívání nástrojů jednotlivých institucí – uvedla konkrétně na příkladu mediací, kdy můžeme program vnímat jako nástroj přípravného řízení vedoucí k uzavření dohody a odklonu, anebo jako způsob, který může podpořit uzdravení vztahů či způsobených traumat.

/restorativní programy v každé fázi trestního řízení i pro každý typ kriminality/
:

V diskusi byla znovu zmíněna potřeba rozšíření mediací, tentokrát nejen v případech závažné trestné činnosti, ale také ve smyslu jejího využití i ve vykonávací fázi trestního řízení.
Je důležité vytvořit dostupnou nabídku restorativních programů nezávisle na fázích trestního řízení a typu trestné činnosti, aby klienti měli v případě zájmu reálnou příležitost věc restorativně řešit.

Vladimíra Čapková z Bílého kruhu bezpečí sdílela důležitou myšlenku o potřebě otevřít diskusi o pozitivních dopadech, které má RJ na životy obětí, ve skupině organizací, jež s oběťmi pracují. Na tomto poli se totiž můžeme setkávat často s protektivní tendencí pracovníků a potřebou oběti před pachateli chránit a možnost reálného setkání oběti a pachatele je často více tabu než případná nabídka.

„Politická debata se v tomto směru výrazně prohloubila. Domnívám se, že k dalšímu prosazování restorativní justice pomůže také ministerská skupina pro trestní politiku.“

náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák

Výroční setkání bylo nejen zhodnocením poznatků z prvního roku platformy, ale i otevřením dveří do roku druhého. IRJ proto na závěr představil účastníkům aktivity, jež budou probíhat od října 2022 do září 2023. Účastníkům bude nabídnuto celkem osm seminářů konaných zčásti online, zčásti prezenčně. I v dalším roce tak budou mít účastníci příležitost potkávat se, a to napříč jednotlivými sekcemi, což jim pomůže lépe porozumět výzvám jiných profesí a lépe nastavit vzájemnou spolupráci. 

Jedním z výstupů z Restorativní platformy pak bude Příručka pro českou restorativní praxi, jež bude představena na Závěrečné konferenci právě v září 2023. 

V závěru v diskuzi zaznívalo, že za první rok činnosti Restorativní platformy udělala česká trestní justice zásadní krok směrem k rozvoji restorativní praxe a členové platformy i hosté věří, že cesta druhým rokem bude plná dalších konkrétních kroků a velmi se na spolupráci těší. 

O dalším průběhu práce Restorativní platformy budeme průběžně informovat. Pokud vás tato aktivita zaujala, chcete vědět více, stát se členem nebo se účastnit některých setkání, napište nám na tereza.rehakova@restorativni-justice.cz.

Další aktuality

Byl zvolen nový výkonný výbor EFRJ

20 / 9 / 2022

Konaly se nové volby do výkonného výboru Rady Evropského fóra pro restorativní justici a předsedkyně IRJ Petra Masopust Šachová byla zvolena novou tajemnicí. Máme z výsledku velkou radost... ›› více

Jak kreativně komunikovat téma restorativní justice? Zkušenosti z Irska

/ Institut pro restorativní justici
14 / 9 / 2022

Jak kreativně komunikovat téma restorativní justice? Hledali jsme odpovědi na letním institutu v Irsku O prázdninách se toho dělo opravdu hodně a navštívili jsme nejen Finsko, ale také... ›› více

Přečetli jsme knihu České vězeňství

12 / 9 / 2022

Vězeňství je společenským fenoménem, který se prolíná nejen naší českou historií již od hlubokého středověku. Jakým vývojem vězeňství prošlo, jak vypadá dnes a jak bude vypadat do budoucna?... ›› více

Studijní cesta do Finska Z očí do očí – projekt JUSTIN Erasmus+

1 / 9 / 2022

Řada z vás, našich příznivců či zájemců o informace k současným trendům restorativní justice, jste měli možnost shlédnout finský dokument Z očí do Očí, který představuje setkávání pozůstalých s těmi, kteří vzali... ›› více

Ohlédnutí za roadshow Z očí do očí v obrazech

19 / 8 / 2022

Už ve 12 letech se náš (nejspíš) nejmladší fanoušek stává propagátorem restorativní justice: vytvořil video, které dokumentuje, co jsme letos zažili v rámci roadshow #zOčídoOčí. My s vámi... ›› více

Možnosti intervence a mediace v případech domácího násilí

18 / 8 / 2022

Mediace v případech domácího násilí je považována za vhodný nástroj mimosoudní intervence pouze v některých částech Německa. V ostatních oblastech mají k mediacím výhrady zaměstnanci některých institucí na ochranu obětí či zaměstnanci... ›› více

Pomoc pro oběti trestného činu

17 / 8 / 2022

Ublížil vám někdo? Stali jste se obětí trestného činu a neměli jste možnost s nikým svou zkušenost sdílet? Cítíte dopady trestného činu na váš život a nevíte, co... ›› více

Ohlédnutí za prvním rokem Restorativní platformy 

4 / 8 / 2022

Od září 2021 do června 2022 měli odborníci z různých oblastí trestní justice (policisté, státní zástupci, soudci, advokáti, vězeňští pracovníci, probační úředníci, zástupci nevládních organizací poskytující sužby obětem nebo... ›› více

Všechny aktuality →