Čím více víte, jak programy restorativní justice fungují v českých věznicích a líbí se vám, tím spíše je budete chtít využívat
to říká nový článek Jana Tomáška, Evy Krulichové a Petry Masopust Šachové „Restorative Justice Programs in Czech Prisons: The Role of Perceived Usefulness and Familiarity with the Program“, který vyšel v Prison Journalu v této polovině roku.
Jak už samotný název napovídá, článek se zabývá názory zaměstnanců Vězeňské služby ČR na možnost uplatnění různých typů restorativních programů v českých věznicích a snaží se určit důvody, které zájem o realizaci podporují.
Vychází z výzkumu, který vznikl v rámci české části projektu Restorative Justice: Strategies for Change. Během něho se s Vězeňskou službou ČR pracovalo na tom, jakým způsobem je možné restorativní přístupy zapojit do vězeňského prostředí – jaké jsou vhodné cesty pro Českou republiku. Do výzkumu se zapojilo celkem 225 pracovníků na pozicích ředitele věznice, vedoucího oddělení výkonu trestu, vychovatele, psychologa, sociálního pracovníka a speciálního pedagoga.
Výsledky ukazují, že zájem o případné uplatnění daných programů ve věznici, je ovlivněn především mírou obeznámenosti pracovníků a názorem na jejich účinnost. Výstupy dále napovídají, že pokud pracovník rozumí přínosům RJ a líbí se mu tyto přístupy, o to více je otevřený restorativní justici využívat nebo ochotný výše zmíněné programy realizovat.
Závěry článku tedy neodhalují nic zcela nečekaného, ale zdůrazňují potřebu informovat o restorativní justici, protože i na základě tohoto výzkumu se zhruba ¼ (22,6 %) pracovníků s konceptem restorativní justice až dosud v podstatě nesetkala.
Pokud vás výzkum zaujal a chcete vědět více, přečtěte si více.