11. a 12. setkání Restorativní platformy
Ve čtvrtek 30. března 2023 se uskutečnilo dvojité setkání Restorativní platformy – dopolední část se věnovala restorativním programům, odpoledne jsme se zabývali nástroji restorativní práce s pachatelem. Setkání se zúčastnili kromě stálého členstva platformy i hosté ze spřátelených organizací, zástupci Ministerstva spravedlnosti a další individuální zájemci o restorativní justici.
Jeden z cílů Restorativné platformy je šířit podporu pro restorativní praxi. Věnovali jsme proto první část setkání podmínkám poskytování restorativních programů – možnost akreditace jejich poskytovatelů (a akreditace poskytovatelů právních informací) a možnosti dotací pro tyto poskytovatele. K tomuto téma hovořila Mgr. Magdalena Hučínová z Odboru projektového řízení a dotací Ministerstva spravedlnosti a společně s předsedkyní IRJ Petrou Masopust Šachovou vysvětlily proces udělení akreditace, náležitosti žádosti o její udělení a komplikace s tím spojené. V zahraničí je běžné, že existují přísné kontrolní mechanismy, které udržují jejich vysokou kvalitu programů a tím chrání jejich klienty a uživatele. U nás se myšlenka dohledu nad kvalitou váže na konkrétní legislativní formu, kterou poskytovatel zvolí. V současné době lze vybrat jednu z následujících cest:
- 1.) mediace dle zákona o Probační a mediační službě, příp. dalších programů (rodinných skupinových konferencí) v rámci činnosti Probační a mediační služby
- 2.) poskytování restorativních programů nestátními neziskovými organizacemi (NNO) dle zákona o obětech – podléhá akreditaci subjektu a registraci restorativního programu a lze získat dotaci z prostředků Ministerstva spravedlnosti
- 3.) poskytování restorativních programů NNO mimo jakýkoliv legislativní rámec
Každá cesta má své výhody a opodstatnění pro určité případy, ale i svá úskalí. Prvním úskalím je nesjednocený přístup v odbornosti facilitátorů a dohled nad plněním základních kritérií vedoucích k této odbornosti. Dle směrnice EU o obětech by tuto roli dohledu měl plnit stát. V praxi si ovšem dodržení kvality vzdělání u cesty první suplementuje Probační a mediační služba interně v rámci svého systému vzdělávání a u NNO není kontrola kvality facilitátorů legislativně podchycena vůbec, vyjma velmi omezeného vstupu státu v rámci dotačního řízení u cesty 2, kdy Ministerstvo spravedlnosti jako poskytovatel dotací kontroluje pouze ty poskytovatele restorativních programů, kteří dotace čerpají, a to navíc pouze z pohledu plnění dotačních podmínek. Standardy kvality vymezené ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti nejsou příliš konkrétní a samostatně nezaručují v dostatečné míře kvalitu služeb. Kromě dohledu současně chybí i dostatečná finanční podpora státu.
Mezi výhody poskytování restorativních programů nevládními organizacemi patří:
- možnost vstupovat do jakékoliv fáze trestního řízení, včetně vykonávacího i po jeho skončení
- schopnost reagovat na potřeby účastníků ve vztahu k informování orgánů činných v trestním řízení, resp. informace o průběhu restorativního programu neposkytovat (PMS tu povinnost omezeně má)
- finálně možnost specializace na určité typy trestné činnosti – např. hate crime, sexuální násilí a další oblasti, kterým je třeba se věnovat intenzivněji a dlouhodobě, komplikovanějším případům, které potřebují větší míru podpory a třeba i provázanosti s dalšími službami
Téma kontroly kvality poskytovaných restorativních programů bylo zakončeno krátkou diskuzí. Svou zkušenost sdílel například spolek Kappa-Help z Olomouckého kraje, který kombinuje poskytování restorativních programů s dalšími službami. Ve svém regionu zároveň praktikují setkání Týmu pro oběti, na kterých sdílejí zkušenosti soudci, státní zástupci, policisté, advokáti, probační úředníci a další osoby zapojené v oboru. Jejich restorativní programy probíhají především mediační nebo konferenční formou, věnují se ale i psychologicko-sociálnímu poradenství a právní pomoci.
Ohledně udělování dotací a dotační chpodmínek se jeví jako největší problém přílišná komplikovanost a administrativa, a také ne příliš funkční rejstřík akreditovaných poskytovatelů. Rovněž je velmi těžké na webu Ministerstva spravedlnosti tyto informace najít, protože jsou skryté v záložce Vězeňství (nové webové stránky se připravují). Zásadním nedostatkem je ovšem nízká částka alokovaného rozpočtu pro dotace poskytovatelům – v současnosti něco málo přes 8 milionů Kč.
Odpolední blok se věnoval restorativní práci s pachatelem a vedla jej probační úřednice Mgr. Ludmila Marková. Představila nám konkrétní nástroje, které ve své práci s pachateli využívá. Diskutovali jsme možné příčiny patologického chování jedinců a jak s nimi pracovat. Často jsou zmiňovány potíže při zvládání emocí a nízká schopnost je adekvátně zpracovat, která může pramenit i z dětství a rodinného prostředí. Cílem práce s pachatelem by tedy mělo být pochopení a pojmenování vlastních emocí, uvědomění si emocí a potřeb oběti a dalších zasažených osob, přijetí odpovědnosti a snaha napravit následky svého jednání.
Tyto poznatky jsme si vyzkoušeli i prakticky na různých cvičeních. Zajímavé bylo využití imaginace a interpretace pomocí obrázkových karet deskové hry Dixit, na kterých lze demonstrovat emoce a životní situace klientů. Zmíněn byl také tzv. cyklus změny v práci s pachateli nebo vyrovnání se se ztrátou, které provází jak oběť, tak i pachatele.
Využívanou názornou technikou, kdy je možno reagovat na životní situace klientů, je tzv. „Čára života“. Zakreslením událostí z našeho života na papír do různých poloh můžeme efektivně vytvořit jakousi anamnézu toho, co mohlo vést k současnému chování a následně o tom s klienty hovořit. Názorně jsme vyzkoušeli ještě několik dalších postupů s cílem pomoci klientům k uvědomění si svého chování a povzbudit v nich empatii.
Nakonec jsme se posunuli k tématu přijetí odpovědnosti a jeho překážek – kognitivních obran. Jde především o různé bagatelizace či relativizace následků trestného činu či sebeobhajování i jak se s nimi v klientské práci vypořádat.
Poslední a jen zběžná zmínka byla o traumatu a potřebě jeho pochopení při práci všech profesionálů s pachateli a oběťmi v rámci trestního řízení. Protože toto téma vnímáme jako stěžejní, připravujeme jeho hlubší propracování pro českou odbornou veřejnost v blízké budoucnosti.