Ve svém úvodu Příručka představuje rámec, ve kterém diskuze členů Restorativní platformy k rozvoji české restorativní justice probíhala. Tato kapitola proto vysvětluje základní pojmy ve smyslu, kterým jsou užívány v celém tomto dokumentu, konkrétně především restorativní justice, restorativní princip, restorativní program, oběť a pachatel.

Rozklikávací rozcestník: Co to ta restorativní justice vlastně je?

Následující rozcestník je stručným nahlédnutím na úvodní odstavce Příručky, které čtenáři téma restorativní justice představují. Jejich plné znění naleznete v Příručce na stranách 14 až 33.

• Co je restorativní justice?
• Co je restorativní princip?
• Co je restorativní program?
• Jaké restorativní programy v ČR fungují?
• Na koho se restorativní justice soustředí?
  ⟶ OBĚŤ
  – Jaké otázky si oběť mnohdy klade?
  – Jaké potřeby oběť mnohdy pociťuje?
  – Jak přistupovat k oběti restorativně?
  ⟶ PACHATEL
  – Jaké mohou být potřeby pachatele?
  – Jak přistupovat k pachateli restorativně?
  ⟶ DIALOG
  – Proč se oběť a pachatel chtějí setkat?
• Jaké jsou přínosy restorativní justice?

Co je restorativní justice?

⟶ Restorativní justici (dále také „RJ“) vnímáme jako cestu nalézání spravedlnosti, která se orientuje na nápravu újmy způsobené trestným činem a přijetí opravdové odpovědnosti.

⟶ Jedná se o systém hodnot, principů a konkrétních programů, které usilují o změnu úhlu pohledu na způsob, jakým vedeme trestní řízení a na cíle, které jím sledujeme.

⟶ Celý koncept restorativní justice obrací pozornost směrem k lidem, kterých se trestná činnost dotýká v různých rolích – jako oběti a pachatele, jejich blízkých, svědků události, zasažené komunity – a nabízí jim taková východiska, v rámci nichž je vytvářen bezpečný prostor pro jejich vlastní participaci, dialog a osobní zapojení do navrhování řešení.

Takto popsaný kontext může být označován také jako restorativní přístup.

↓ Rozklikněte ↓

Modelové příklady případů

• Členové rodiny se setkají s teenagery, kteří vykradli jejich dům, vyjadřují své pocity a společně jednají o plánu napravující škody.
• Rodiče se sejdou s mužem, který zavraždil jejich dceru, aby mu řekli, jakým způsobem ovlivnil jejich životy a získali odpovědi na své otázky.
• Ředitel školy a jeho rodina se potká s chlapci, kteří odpálili dělobuch na jejich předzahrádce a těsně minuli ředitele a jeho malé dítě. Obavy rodiny a sousedů z opakování události mizí a chlapci poprvé chápou hrůznost toho, co udělali.

Video vysvětlující podstatu restorativní justice

Restorativní justice má být dostupná všem účastníkům trestního řízení, kteří na základě svého svobodného rozhodnutí chtějí restorativní přístup využít, bez ohledu na závažnost trestného činu nebo fázi trestního řízení.

Co je restorativní princip?

Společné jmenovatele pro jakékoliv uplatnění restorativní justice vymezují její základní principy, hodnoty a cíle, jejichž obsahy se navzájem prolínají.

Pro účely Příručky užíváme v nadřazeném pojmu „principy restorativní justice“ následující teze:

↓ Rozklikněte ↓

Participace účastníků

Zdůrazňuje význam aktivní účasti všech zúčastněných stran (oběti, pachatele, komunity) v procesu trestní restorativní – justice. Umožňuje všem zúčastněným aktivně se podílet na procesu a rozhodování.

Náprava újmy

Klade důraz na uznání a nápravu škod způsobených trestným činem a obnovu trestnou činností narušených vztahů.

Dobrovolnost a informovaný souhlas

Podtrhuje, že účast v restorativních programech by měla být založena na dobrovolnosti a informovaném souhlasu všech zúčastněných.

Podpora dialogu a vzájemného porozumění

Podporuje otevřený a upřímný dialog mezi oběťmi a pachateli, který směřuje k vzájemnému pochopení a případně usmíření, které však není automatickým předpokladem.

Integrace do trestního systému

Zdůrazňuje potřebu začlenění restorativní justice do trestněprávního systému a její dostupnost v každé fázi trestního řízení.

Zaměření na reintegraci a komunitní zapojení

Podporuje snahy o reintegraci obětí a pachatelů do společnosti a zapojení komunity do procesu restorativní justice.

Respektování práv a potřeb všech zúčastněných

Zachází se všemi účastníky s respektem a důstojností. Zahrnuje ochranu práv a potřeb obětí, pachatelů i ostatních zúčastněných stran.

Odpovědnost

Pomáhá pachatelům uznat způsobenou újmu a převzít za ni odpovědnost.

Transformace

Poskytuje příležitost k porozumění, uzdravení a změnám v chování.

Co je restorativní program?

Uplatňování restorativních principů v trestním řízení je možné prostřednictvím konkrétních restorativních programů. V čem jednotlivé druhy restorativních programů spočívají?

↓ Rozklikněte ↓

Mediace

Přímo a nebo nepřímo probíhá asistovaný rozhovor mezi pachatelem a obětí, který zprostředkovává třetí nezaujatá strana proškolená k tomuto účelu – mediátor. Míra zapojení oběti, pachatele i mediátora do vlastního rozhovoru se může lišit, v případě méně řízeného nebo neřízeného rozhovoru oběti a pachatele je často užíván termín restorativní dialog.

Restorativní konference

Umožňuje zapojení širšího okruhu osob, kterých se trestný čin dotkl, tedy vedle oběti a pachatele zejména jejich rodinné příslušníky, blízké osoby, zástupce komunity nebo různých institucí individuálně dle konkrétního případu – typickými příklady jsou učitel, policista, psycholog, představitel místní církve apod. Setkáním provádí nezaujatá a proškolená strana – facilitátor nebo dvojice facilitátorů.

Kruhy

Můžeme se setkat s více typy kruhů, kdy jejich obecnou podstatou je možnost vyjádřit se k dané otázce pro všechny, kteří se kruhu účastní, což spěje k vyjádření respektu k potřebám všech zástupců komunity a posilování její hodnoty, významu i vzájemného soužití. Restorativním procesem provádí facilitátor, nebo také strážce kruhu, jehož úkolem je zahájit restorativní proces a vytvářet prostředí bezpečné pro sdílení.

Programy s restorativními prvky/kvazi restorativní programy

Naplňují principy restorativní justice, ale nezahrnují setkání oběti a pachatele daného trestného činu. Jedná se například o setkání obětí a pachatelů nesouvisejících trestných činů, programy pro pachatele povzbuzující jejich aktivní řešení dopadů trestné činnosti, svépomocné skupiny pro oběti a další.

Jaké restorativní programy v ČR fungují?

⟶ V ČR je významným subjektem pro poskytování restorativních programů Probační a mediační služba, která v rámci každého okresu umožňuje realizaci mediací a rodinných skupinových konferencí. Diskutována je v této souvislosti otázka současného zaměření mediační činnosti, která je více orientována na méně závažnou trestnou činnost a přípravné řízení či řízení před soudem, tedy nenaplňuje požadavek na dostupnost „pro všechny trestné činy ve všech fázích trestního řízení“, na které apeluje Doporučení Rady Evropy.

⟶ Restorativní programy mohou poskytovat také jiné subjekty, typicky sociální služby příspěvkových organizací nebo nevládní organizace, taková praxe je však zatím spíše výjimkou. (V rámci služeb akreditovaných Ministerstvem spravedlnosti pouze organizacemi Mezinárodní vězeňské společenství, ProDialog a KAPPA-HELP.)

Seznamte se blíže s restorativními programy a programy s restorativními prvky v ČR:

↓ Rozklikněte ↓

Mediace (Probační a mediační služba)

Program umožňující setkání a dialog oběti a pachatele, jeho výsledky se promítají do trestního řízení.

Rodinné skupinové konference (Probační a mediační služba)

Program využívaný ve věcech mládeže, umožňující řešení následků trestné činnosti v širším kruhu za účasti oběti, pachatele, jejich blízkých i dotčené komunity.

Building Bridges (Mezinárodní vězeňské společenství)

Program spočívá v osmi setkáních skupiny obětí a uvězněných pachatelů nesouvisejících trestných činů, které probíhají uvnitř vybraných věznic.

Obnovení dialogu v rodinách zasažených trestným činem (ProDialog)

Cílovou skupinou programu jsou oběti a pachatelé trestných činů, které se dějí v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí.

Vnímám i Tebe (Probační a mediační služba a Vězeňská služba ČR)

Program s restorativními prvky pro pachatele zaměřený na rozpoznání dopadů jejich protiprávního jednání a hledání bezpečné nápravy způsobené újmy, realizován v rámci výkonu trestu odnětí svobody a nebo probační činnosti Probační a mediační služby.

ReSet (Institut pro restorativní justici)

Pilotní program restorativních setkání obětí a pachatelů v případech trestné činnosti se závažným dopadem.

Restorativní programy (KAPPA-HELP)

Nabízí mediace mezi obětí a pachatelem, rodinné, případové, restorativní konference pro oběti a pachatele.

„Restorativní princip nepotřebuje restorativní programy, aby mohl být v průběhu trestního řízení aplikován.“

Lea Vaňkátová, Institut pro restorativní justici

Na koho se restorativní justice soustředí?

Ve středu pozornosti stojí oběť a pachatel trestného činu, zároveň jejich rodiny a další blízké osoby, jejichž životy trestná činnost prostřednictvím primárních aktérů rovněž zasahuje. Trestný čin zároveň působí na komunitu (sousedství, škola, pracoviště…), ve které byl spáchán, týká se organizací a jejich profesionálů, jež v trestním řízení aktivně vystupují a v konečném důsledku ovlivňuje atmosféru celé společnosti a vyžaduje takový přístup státu a jeho zákonodárců, který cílí na vytváření pocitu bezpečí, spravedlnosti a dobrých společenských vztahů.

OBĚŤ očima restorativní justice

Oběti trestných činů se často ocitají ve své roli nečekaně a náhle. Jsou vtaženy do situace, kterou nebylo možné předpokládat, neexistuje pro ni rozumné vysvětlení, prolamuje osobní obranné mechanismy a její zvládnutí stojí mnoho psychických sil. S tím souvisejí různé pocity, se kterými se oběť musí vypořádávat, zasahující do vnitřní duševní rovnováhy, vlastního sebehodnocení, důvěry v sebe sama a ke svému okolí i kontroly nad svým životem a životními situacemi.

Jaké otázky si oběť mnohdy klade?

• Co se stalo?
• Proč se to stalo mně?
• Proč jsem v době činu jednal tak, jak jsem jednal?
• Proč od té doby jednám tak, jak jednám?
• Co když se to stane znovu?
• Co to vše pro mě znamená (pro mou víru, pro můj pohled na svět, pro mou budoucnost)?

Jaké potřeby oběť mnohdy pociťuje?

• potřeba získat různé informace, individuální pomoc a podporu krátce po činu a/nebo později
• získat ujištění od okolí, že pachatelův čin nebyl správný (nezasloužila si ho, není to její vina, potřeby a pocity oběti jsou oprávněné)
• klást pachateli otázky k okolnostem trestného činu (především, proč si vybral právě ji?, proč za takových okolností, jaké byly motivy pachatele)
• konfrontovat pachatele s tím, jak trestný čin negativně zasáhl do jejího života, aby pachatel převzal odpovědnost za své jednání
• získat plnou či symbolickou náhradu utrpěné újmy
• obnovit narušení vlastní autonomie a schopnosti orientovat se ve svém životě
• mít možnost hledat a navrhovat řešení, být zapojen(a)
• mít podporu a prostor věc uzavřít

Jak přistupovat k oběti restorativně?

• Citlivý, respektující a empatický přístup k obětem by měl být základním předpokladem pro práci všech odborníků v trestním řízení.
• Jako zásadní můžeme považovat schopnost naslouchat potřebám obětí, ty posoudit a adekvátně na ně reagovat a dále je velmi srozumitelně informovat o všech dostupných možnostech, včetně účasti na restorativním programu, aby si oběť mohla dobře zvolit svoji cestu (pokud je to z pozice daného pracovníka možné), podpořit posilování jejich sociálních vazeb v nejbližším okolí.
• V případě, že oběť projeví zájem o setkání s pachatelem, je na místě maximální snaha o realizaci takového setkání, popřípadě jiné varianty restorativního řešení věci (například prostřednictvím dopisů, vzkazů, audio nahrávek nebo videokonference).
• Ukládáme opatření v souladu s potřebami všech aktérů dané situace. Při jakémkoliv procesním postupu ve věci v maximální možné míře vysvětlujeme důvody takového rozhodnutí (např. při uložení konkrétního druhu a výše trestu, při volbě konkrétního procesního institutu) s cílem umožnit zejména pachateli a oběti plně pochopit důvody, a přispět tak k tomu, že i oni vnímají rozhodnutí jako spravedlivé.

„Restorativní princip nepotřebuje restorativní programy, aby mohl být v průběhu trestního řízení aplikován.“

Štěpán Sobotík, vedoucí střediska, Probační a mediační služba

PACHATEL očima restorativní justice

Restorativní justice jednoznačně odsuzuje protiprávní jednání pachatele, ale nikoliv pachatele jako člověka a vede jej k aktivnímu řešení následků trestné činnosti a nápravě újmy.

Vlastní aktivní přístup pachatele směřovaný k těmto cílům v rámci trestního řízení není příliš typický. Pachatel je do značné míry ovlivněn jeho osobními postoji ke spáchanému trestnému činu, může mít sklon událost zlehčovat nebo různě upravovat, ať už je v tomto ohledu důvodem jeho vědomá motivace dosáhnout co nejmírnějšího trestu (často také na doporučení obhájce), nebo spíše obranný mechanismus před vlastními pocity studu či viny.

Jaké mohou být potřeby pachatele?

Ačkoliv prvotní zájem nebo potřeby pachatele (zejména v přípravné fázi trestního řízení) nemusí směřovat k restorativnímu řešení věci, v některých případech můžeme sledovat, že pachatel cítí potřebu:

• sdělit oběti své motivy a okolnosti, které ho ke spáchání trestného činu dovedly, může mít zájem o (do)vyjasnění sdělení, která zazněla při soudním řízení
• smíření s obětí, dalšími zúčastněnými osobami nebo sám se sebou
• usilovat o nápravu nebo kompenzaci způsobené újmy

Jak přistupovat k oběti restorativně?

• Téma dopadů trestné činnosti na oběť a komunitu by mělo rezonovat v průběhu celého TŘ (policie, SZ, soud); ptáme se pachatele, zda si uvědomuje konkrétní následky svého jednání, zda přijímá za ně odpovědnost a jak konkrétně je může napravit vzhledem k potřebám oběti i společnosti.

• Ptáme se na potřeby pachatele (týkající se zejména řešení následků TČ a potřeb vedoucích k desistenci), příčiny jeho jednání a možnosti předcházení opakování, podporujeme jej v rozhodnutí k vnitřní změně i aktivnímu řešení rizik, vedeme ke spolupráci s Probační a mediační službou, vězeňskou službou ČR, kurátory, nevládními organizacemi.

• Informujeme pachatele o možnostech restorativní justice, jejích benefitech.
• Směřujeme k vytvoření závazku pachatele, který je orientovaný na jeho budoucí chování.
• Podporujeme posilování sociálních vazeb pachatele a zapojení rodiny či blízkých do procesu.
• Ukládáme opatření v souladu s potřebami všech aktérů dané situace, vysvětlujeme důvody jednotlivých rozhodnutí.

Dialog mezi obětí a pachatelem

V rámci trestního řízení by mělo být umožněno těm, kteří byli poškozeni trestným činem, a těm, kteří za tuto újmu zodpovídají, aby se v případě dobrovolného souhlasu společně zúčastnili řešení záležitostí vzniklých v důsledku trestného činu za pomoci školené a nestranné třetí strany (mediátor, facilitátor).

Proč se oběť a pachatel chtějí setkat?

↓ Rozklikněte ↓

OBĚTI

• chtějí se postavit pachateli i svému strachu, říct mu „to svoje“
• potřebují položit pachateli otázky, na které může odpovědět jenom on
• chtějí se uzdravit, v rámci restorativního programu se jim pachatel bude muset podívat do očí a uznat svoji odpovědnost, což je pro řadu obětí důležité, vedle potrestání a nebo i bez něj
• chtějí pochopit, proč se to stalo, jak (jim) to pachatel mohl udělat
• někdy jde o smíření v rodině (trestné činy v rodině)
• oběť žádá restorativní setkání, aby se mohla od pachatele „oddělit“ – v trestním řízení se o nich společně hovoří, jsou spojováni, ten akt je spojil, ale chce to ukončit, uzavřít
• někdy chce omluvu od pachatele a on odpuštění, ale není to hlavní cíl restorativního setkání ani podmínkou úspěšného restorativního dialogu

PACHATELÉ

• mají pocit jistého morálního dluhu vůči konkrétní oběti „Cítím, že oběti něco dlužím.“ „Jestli oběti pomůže setkání se mnou, udělám to.“
• mají potřebu upřímně odpovědět na otázky oběti (u soudu to nešlo, advokát nedoporučoval, šlo o výši trestu atp.)
• chtějí se omluvit či vyjádřit politování
• bude se jim lépe spát, když se zachovají čestně, někteří by rádi odpuštění, ale ne všichni, není to podmínkou úspěchu restorativního setkání

„Restorativní justice a její programy nejsou pro každého, protože ne každý má zájem či potřebu řešit svou věc tímto způsobem, ale měli bychom nejen v rámci trestního řízení vytvořit prostor vedený kvalifikovanými odborníky, pro všechny ty, kdo by o restorativní dialog zájem měli.“

Tereza Řeháková, Institut pro restorativní justici

Jaké jsou přínosy restorativní justice?

Výsledky restorativní justice podložené řadou studií a praktických zkušeností ukazují její nesporné benefity pro oběti, pachatele i občanskou společnost.

Výzkumy a šetření této oblasti se zabývají otázkou uspokojení přímých potřeb účastníků trestního řízení, vlivem restorativního přístupu na jejich psychické zdraví a vlastní vyrovnávání se s událostí, řeší otázku obnovy trestným činem narušených vztahů a samozřejmě také možný vliv restorativní justice na další recidivu a desistenci pachatelů nebo ekonomickou otázku restorativních programů.

Z řady dostupných studií vybíráme klíčová zjištění k přínosům restorativního přístupu pro všechny zúčastněné strany:

↓ Rozklikněte ↓

Snížení symptomů posttraumatického stresu oběti

Oběti nezřídka v různé míře trpí příznaky úzkosti, deprese a posttraumatické stresové poruchy. V mnoha případech to může být tím, že se obávají, že se znovu stanou obětí trestného činu a že jim pachatel stále chce ublížit. Vidět pachatele tváří v tvář často může rozptýlit různé představy a pomůže překonat strach z opakování činu.

Získání kontroly nad situací

Oběti se mohou cítit bezmocně. Možnost vyjádřit své potřeby nebo vést dialog s pachatelem a podílet se řešení věci jim dává hlas a umožňuje získat zpět kontrolu nad celou situací, vymanit se z role oběti.

Získání odpovědí a uzavření věci

Mnohé oběti potřebují odpovědi na otázky, které jim pomohou pochopit a zpracovat okolnosti trestného činu. Restorativní justice umožňuje obětem položit pachatelům konkrétní otázky a dojít k uzavření celé věci.

Zažití spravedlnosti

Většina obětí považuje restorativní přístup za uspokojivější než běžné trestní řízení. Uznání a reflektování jejich potřeb ukotvuje pocit spravedlivého přístupu k věci

Zažít smíření a odpuštění

Dosažení smíření oběti a pachatele a odpuštění nemůže být automatický cíl restorativního programu, ale strany k němu mohou dojít.

Podpora reintegrace

Otázka reintegrace platí jak pro oběti, tak pro pachatele. Tento přístup podporuje pochopení a přijetí pachatelů v komunitě, což je klíčové pro jejich úspěšný návrat do běžného života.

Snížení recidivy

Restorativní justice přispívá ke snížení recidivy. Vnímat oběť jako skutečnou osobu se skutečnými pocity a také slyšet o důsledcích jejich činů v životě oběti může skutečně zasáhnout a změnit způsob, jakým pachatel přemýšlí o svých činech i jeho chování do budoucna, zejména pokud jsou součástí širšího rehabilitačního rámce.

Rozvoj empatie a odpovědnosti

Při setkání s oběťmi pachatelé rozvíjejí empatii a porozumění vůči dopadu svých činů. Tento proces může vést k hlubší změně jejich chování a postojů.

Příležitost k nápravě

Restorativní justice nabízí pachatelům možnost nápravy škod (byť v symbolické rovině), což může být pro ně důležitým krokem k přijetí odpovědnosti a změně chování.

Zlepšení vztahů a soudržnosti v komunitě

Restorativní justice pomáhá obnovit důvěru a vztahy v komunitě. Zvlášť důležité je to v případech, kdy oběť i pachatel žijí ve stejném prostředí nebo v situacích, kdy trestná činnost přímo ovlivňuje pocit bezpečí místních občanů.

Prevence kriminality

Aktivní zapojení komunity do restorativního procesu může vést k lepšímu porozumění a efektivnějšímu řešení konfliktů, což v konečném důsledku může pomoci předcházet dalším trestným činům.

Ekonomické benefity

Využití restorativní justice ukazuje na její ekonomické přínosy, zejména ve smyslu snížení recidivy, zlepšení psychického zdraví obětí a zvýšení efektivity trestního systému. Výzkumy mapující tuto oblast deklarují, že zajištění přístupu k restorativní justici by mělo být politickou prioritou pro národní a místní činitele s rozhodovací pravomocí.

„Upřímně, setkání s pachatelem mi změnilo život k lepšímu. Podařilo se mi setřást identitu oběti. Kdysi jsem se vzpomínkou na tu událost vstávala a usínala, nyní je to úplně jinak. Ano, vzpomenu si, ale přepsala se mi celá její dynamika, mám pocit kontroly a také smíření…”

Ailbhe, oběť sexuálně motivovaného trestného činu

„Když slyšíte, co jste napáchali, komu jste ublížili, museli byste být psychopat, aby to s vámi nepohnulo… To setkání mě nakoplo ke změně.“

Peter, pachatel loupeže