Tato skupina je součástí evropského projektu, jehož cílem je podpořit rozvoj restorativní justice na úrovni jednotlivých států a vzájemně sdílet zkušenosti při společných setkáních. V každém z členských států působí právě tyto národní skupiny, jejichž úkolem je aktivizace jednotlivých aktérů na poli trestní justice a vytváření národní strategie pro široké uplatnění restorativní justice.
“Otázkám trestní a restorativní justice se dnes intenzivně věnuji na Ministerstvu spravedlnosti. Nové zkušenosti jsem získal na nedávných mezinárodních odborných konferencích a dalších akcích během českého předsednictví Radě EU. Ze své pozice náměstka ministra spravedlnosti mám možnost pravidelně komunikovat s odborníky a mnohé věci ovlivnit. Tímto vším bych rád celému projektu přispěl a aktivně se podílel na jeho výstupech,” říká Mgr. Karel Dvořák o své roli v národní skupině projektu Restorative Justice: Strategies for Change.
Výběr nového člena ovlivňuje škála faktorů: od bazálních jako je zájem o tématiku restorativní justice, časová kapacita až faktory podstatné, a to zastoupení orgánu či instituce, která má potenciál poskytovat prostor k přinášení restorativních témat do povědomí odborné veřejnosti a v ideálním případě ochota dané instituce aplikovat praktická restorativní řešení. “Jsme moc rádi, že se pan náměstek Dvořák této role ujal, protože přináší čerstvý pohled na proces aplikace restorativních přístupů do českého prostředí a současně dlouhodobou zkušenost v právní oblasti,” říká Petra Masopust Šachová, předsedkyně Institutu pro restorativní justici.
Jednou ze stěžejních aktivit projektu bylo vytvoření Strategie restorativní justice pro Českou republiku, která je součástí programového prohlášení vlády. Aktuálně na danou strategii navazuje činnost Restorativní platformy, jež sdružuje více než 50 odborníků na poli trestní justice a jejíž činnost běží též s podporu Nejvyššího soudu, Nejvyššího státního zastupitelství, Policejního prezidia a České advokátní komory. Zapojení odborníci formulují doporučení pro praxi a legislativu v oblasti trestní justice, které budou obsaženy v Příručce restorativní praxe pro Českou republiku.
“Restorativní platforma je unikátní příležitostí pro formulování restorativních doporučení pro českou trestní justici, využívající poznatků zapojených odborníků v návaznosti na jejich přímou zkušenost z praxe,” zdůrazňuje předsedkyně Masopust Šachová.
“Členství ve skupině jsem si vybral proto, že jako náměstek ministra spravedlnosti cítím odpovědnost za oblast, které se skupina věnuje. Chci aktivně podporovat diskusi o změnách v trestní justici a nutnosti zavést či posílit prvky restorativní justice, jako je péče o oběti, komplexní řešení náhrady újmy či reintegrace, dialog a práce s pachateli, která pomůže snížit recidivu,” uvádí Karel Dvořák.
Aktivity Restorativní platformy po zbytek roku 2023 zahrnují především červnový Strategický seminář na Ministerstvu spravedlnosti, kde proběhne zásadní shrnutí zmíněné Restorativní platformy za celou její činnost. Dalším milníkem je pak závěrečná konference v říjnu, kde bude představen výstup celého projektu, Příručka restorativní praxe pro Českou republiku. Na konferenci se očekává přítomnost jednoho ze zakladatelů projektu Restorative Justice: Strategies for Change, Iana Mardera.