Mediace může být jedním z efektivních restorativních nástrojů, pokud je provedena dobře a ve vhodných případech. Vyžaduje ochotu obou stran řešit situaci tímto způsobem a zapojit restorativní hodnoty a principy, a rovněž zkušeného mediátora, který dialog zprostředkuje. Lze ji využít při různých druzích právních sporů, ale také v běžných „lidských“ konfliktech. Například některé školy ve světě i v České republice tuto možnost efektivně využívají s cílem vytvořit bezpečný a otevřený prostor pro žáky, rodiče i učitele, napravovat následky nedorozumění a v budoucnu jim předcházet.
Restorativní přístupy (anglicky restorative approaches) jsou celosvětově se šířícím trendem, který přejímají školy všech stupňů. Učí žáky (a jejich prostřednictvím i rodiče) efektivní přístup k řešení problémů skrze vzájemné porozumění a zaměření se na nápravu místo trestání. Rovněž vytváří takovou atmosféru ve škole, aby se v ní žáci i učitelé cítili příjemně a bezpečně a nebáli se otevřeně diskutovat o svých problémech. Takové prostředí pomáhá utvářet zdravé vztahy mezi vrstevníky a nastavit partnerský vztah mezi učitelem a žákem, ale také motivuje žáky k učení, protože jim je pobyt ve škole příjemný. Školní mediace se postupně rozšiřuje i do některých českých škol.
„Restorativní přístupy ve školách mají tu sílu transformovat společnost“
O restorativních přístupech ve školách shlédněte například video v angličtině:
Jak školní mediace probíhá?
Téměř každá mediace obecně probíhá formou řízené diskuse. Zúčastněné strany prostřednictvím mediátora jednají o problému, jeho příčinách a možné nápravě škod. Ve školním prostředí může být mediace rozšířena přítomností ostatních osob – spolužáků, dalších učitelů, vedení školy. Je důležité zajistit, aby každý, koho se daná věc týká, měl možnost se vyjádřit a přispět tak k co nejefektivnějšímu řešení situace (facilitované či restorativní setkání).
Kdo mediaci ve škole dělá?
Dle Evy Růtové ze spolku Restorativní škola, která se školní mediaci v ČR dlouhodobě věnuje, se lze v českých školách setkat se třemi modely využívání mediace: Mediace do škol (externí mediace), Mediace na škole (interní mediace) a Mediace ve škole (komplexní program se zapojením celé školy včetně žáků v rolích peer mediátorů) 1). Tyto podoby školní mediace můžeme vyjádřit také prostřednictvím zastoupených mediačních rolí:
Externí mediátor – škola může pro své potřeby využít služby externího (profesionálního) mediátora, který do školy pravidelně či v případě potřeby dochází. Výhodou je právě objektivita externího mediátora, nemá žádné závazky jak vůči škole, tak vůči žákům. Nevýhodou jsou ale finanční náklady a jistá závislost na externím zdroji podpory.
Školní – interní- mediátor – školy, které se rozhodnou pro častější využívání mediace, mívají obvykle vyčleněné speciální pracovníky pro mediaci, často z řad učitelů. Ti absolvují různá školení a výcviky týkající se řešení konfliktů a následně vedou samotné mediace ve škole. Výhodami je znalost jak školního prostředí obecně, tak konkrétně dané školy či dané třídy, To ale klade větší nároky na práci s nestranností a neutralitou interního mediátora.
Peer mediátor – asi nejzajímavější a nejrestorativnější možností je využití tzv. peer mediace, tedy kdy žáci řeší konflikty svépomocí a dospělí jim tuto odpovědnost ponechají. Ve školách vznikají týmy, které dohlíží na účinné a citlivé řešení problémů. Pro žáky je zejména důležité to, že si mediační dovednosti a obecně dovednosti týmové práce či empatie a schopnosti diskutovat a argumentovat osvojují již v nízkém věku a dokáží je poté uplatnit i dále v životě. I peer mediátoři prochází školeními, která je učí, jak efektivněji přistupovat k problémům. Podmínkou využívání peer mediace je vždy zapojení celé školy: od žáků přes učitele, vedení školy až po rodiče. Peer mediační tým nemůže ve škole fungovat sám o sobě. Jedná se tak o nejnáročnější podobu školní mediace, avšak s největším potenciálem pozitivní změny v kultuře školy.
Co o školní mediaci říkají samotní peer mediátoři?
„Podle mě je škoda, že mezi lidmi není mediace tak známá, všichni všelijaké maličkosti řeší hádkou a pak se na sebe vzájemně naštvou, přitom mediace by v těchto případech postačila. U nás na škole se tento způsob řešení konfliktů uchytil a já doufám, že to bude tak i nadále.“
„Musím říct, že se mi tento styl řešení konfliktů líbí. Nemusí to být jen konflikt, lidé si mezi sebou můžou také něco říct – když si v něčem nerozumí, mohou si to lépe vyjasnit a myslím, že díky tomuto stylu řešení konfliktu se dokážeme dohodnout normálně, říct si vše z očí do očí a ne někde na internetu…“1)
Mediaci ve škole aktivně využívá například Gymnázium Varnsdorf či Základní škola Jiříkov, na jejím zavedení pracuje také Arcibiskupské gymnázium v Praze nebo Základní škola Kairos.
Tématu se dlouhodobě věnuje spolek Restorativní škola, z.s. Více o mediaci v českých školách na www.skolnimediace.cz.
Zpracoval Jakub Novák v rámci své stáže v Institutu pro restorativní justici, srpen 2021
[1] Růtová Eva, Mediace a peer-mediace jako způsob řešení konfliktů ve škole, in Sborník z konference Zapojení dětí do mimosoudních rozhodovacích procesů, Brno 2018