/tisková zpráva/
Česko směřuje k zakotvení principů restorativní justice (RJ) v novele trestního řádu, která prošla připomínkovým řízením. Novelu doplní nová metodika vydaná Institutem pro restorativní justici (IRJ), která tyto principy prakticky zapojuje do práce soudců, policistů, advokátů a dalších profesí. Je výsledkem spolupráce více než padesáti odborníků napříč celým resortem. IRJ vydáním metodiky a kampaní Česko restorativně slaví páté výročí svého vzniku.
IRJ se již pět let zasazuje o proměnu české trestněprávní legislativy i praxe, aby vedly k naplňování spravedlnosti posilující důvěru ve svět a lidskost a pomáhaly obětem trestných činů, pachatelům, jejich rodinám i dotčené komunitě jít dál. Legislativní úprava, osvěta, vzdělávání i metodika “Příručka pro českou restorativní praxi” potvrzují, že IRJ od svého vzniku nejen spolupracuje s odborníky, ale také činí kroky k prosazení principů RJ v Česku.
“Ukotvení principů restorativní justice v novele trestního řádu je přelomový krok pro českou justici, ale i pro oběti a pachatele. Může přinést systémový přístup k napravování vztahů a zaměření na naplňování potřeb obětí, větší šanci na přijetí odpovědnosti pachatelem i jeho skutečnou nápravu přímo v trestním řízení. Legislativní úprava přichází ve chvíli, kdy vydáváme metodiku, která pomáhá jednotlivým profesím restorativní myšlenky prakticky zapojovat do své práce. Několik měsíců na ní pracovalo na padesát odborníků napříč systémem a mám velkou radost z toho narozeninového dárku k pěti letům existence IRJ,”
uvádí Petra Masopust Šachová, předsedkyně IRJ.
Novelu trestního řádu předkládá Ministerstvo spravedlnosti, které ukončilo připomínkové řízení. Principy RJ tak mají být zakotveny přímo formulací v zákoně: „Orgány činné v trestním řízení dbají v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem.“ Dalším krokem je projednání novely Vládou.
“Ukotvení restorativní justice jako základní zásady do českého trestního řádu považuji za stěžejní počin směřující k uplatnění moderní vize trestní politiky a praxe, podporující naplnění práv a potřeb obětí trestných činů a přijetí odpovědnosti na straně pachatele,”
uvádí Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti.
Praktickým návodem, který doplňuje legislativu a uvádí RJ do každodenní praxe, je metodická Příručka pro českou restorativní praxi. Je výsledkem spolupráce více než padesáti odborníků, kteří na různých pozicích a úrovních v rámci trestního řízení aktivně vykonávají svou profesi. Přináší konkrétní doporučení pro jednotlivé profese i konkrétní doporučení pro vedoucí a metodické složky stěžejních autorit v oblasti systémových změn.
Od doporučení Rady Evropy k budoucnosti RJ
Když v počátcích existence IRJ vzniklo doporučení Rady Evropy o RJ v trestních věcech, již 20 let v Česku fungovala Probační a mediační služba, myšlenky už byly ve společnosti přítomny. Mezinárodní projekt RJ: Strategies for Change od roku 2019 hledal cesty, jak vizi z Doporučení uskutečnit. Rada Evropy v 2019 přijala Benátskou deklaraci vyzývající členské státy ke konkrétním krokům v legislativě i praxi. I proto v 2020 vznikla Strategie RJ pro ČR, která se stala součástí prohlášení Vlády. Kampaň #zOčídoOčí skrze doku videa od té doby přináší příběhy lidí se zkušeností či absencí RJ. V 2021 vzniká Restorativní platforma sdružující desítky odborníků, kterým přibližuje RJ napříč trestním řízením. Dosud největším výstupem je zmíněná metodická příručka, která uvádí RJ do každodenní praxe.
„Vést pachatele k zodpovědnosti, za trestný čin, který udělal a nabízet oběti pomoc a podporu v procesu odškodnění a vyrovnání se s újmou je princip, jež uplatňujeme i v průběhu kontroly výkonu alternativních trestů. Zakotvení participace oběti a nápravy mezilidských vztahů v rámci trestního řízení je vysoce přínosné a pro společnost žádoucí,”
uvádí Andrea Matoušková, ředitelka Probační a mediační služby.
V budoucnosti chystá IRJ dále zapojovat klíčové aktéry, aby RJ bylo samozřejmou součástí trestního řízení i mimo něj a restorativní programy byly dostupné každému, bez ohledu na závažnost trestného činu. Chystá také sérii workshopů a další vzdělávací akce v regionech, na kterých profesionály seznamí s metodikou i možnostmi zapojení RJ.
Informace pro editory
O současném trestním systému
V současném právním systému jsou potřeby obětí upozaděny. Důraz je kladen na potrestání pachatele, které nesměřuje k podpoře přijetí jeho odpovědnosti, řešení příčin spáchání trestného činu ani změně jeho životní cesty. Principy RJ fungují v řadě zemí již desítky let. Reagují na potřeby obětí, které mohou hovořit o tom, jak jim čin zasáhl do života a nalézt odpovědi na otázky, které jsou pro ně při vyrovnávání se klíčové. Pachatel má prostor upřímně převzít odpovědnost a může se aktivně zapojit do řešení následků svého činu.
O Institutu pro restorativní justici
Institut pro restorativní justici vznikl v roce 2019, aby systémově podporoval zapojení restorativních principů, přístupů a programů do oblasti trestní justice. Usiluje o proměnu pohledu společnosti na to, jak řešit následky trestného činu. Systémová společenská změna má posunout do svého středu potřeby trestným činem zasažených jedinců, aktivní postoj k odpovědnosti, dialogu a většího zapojení těch, kterým trestný čin vstoupil do života.