Ministerstvo spravedlnosti, klíčoví poskytovatelé služeb obětem a pachatelům trestných činů z řad nevládního sektoru a vybraní akademici a odborníci trestní teorie i praxe sdílejí vizi Česko restorativně. Její ambicí je společnost, ve které každý člověk dosáhne na služby restorativních programů. Ty pomáhají vyrovnat se s následky a dopady trestného činu, nebo jiného obdobně zraňujícího jednání, na život i sociální okolí obětí, pachatelů a dalších zasažených. Prostřednictvím restorativních programů klienti nalézají taková řešení, která vedou k nahrazení způsobené újmy, reagují na skutečné potřeby obětí a motivují pachatele k převzetí odpovědnosti.
Kulatý stůl proběhl 21. 11. 2024 na půdě a pod záštitou Ministerstva spravedlnosti v rámci Týdne restorativní justice. Jednání společně iniciovaly Institut pro restorativní justici a Probační a mediační služba.
“Ministerstvo spravedlnosti podporuje restorativní justici a její zásady, které se musí promítat do praktického fungování celé trestní justice. Základním kamenem takové aplikace jsou restorativní programy. […] Ty musí být dostupné pro všechny, musí se o nich vědět a musí mít dobrou kvalitu. Jsem vděčný, že přípravu takových programů můžeme projednávat se všemi, jichž se jejich realizace týká.”
Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti
Výstupy kulatého stolu
- Každý člověk má právo na restorativní program.
- Úzká spolupráce státu a nevládních organizací je cestou k zajištění dostupnosti restorativního řešení všem, kdo jej potřebují.
- Pro efektivní spolupráci potřebujeme jednotnou definici restorativního programu, která bude dostatečně výstižná, určitá i flexibilní a srozumitelná, a to pro teorii i každodenní praxi.
- Paralelně s podporou dostupnosti je naším sdíleným cílem rovněž podpora kvality realizace restorativních programů. Garance kvality vyžaduje společné definování specifických standardů a jejich záruk napříč všemi poskytovanými restorativními programy.
- Pro kvalitu restorativního programu jsou klíčové kvalifikace a zkušenost konkrétních pracovníků, kteří klienty programem provázejí a zajišťují bezpečné a citlivé prostředí pro všechny zapojené strany. Společné definování minimálních požadavků a jejich kontrola jsou i v této oblasti klíčové.
- Ze zahraniční praxe i domácích výzkumů (mimo jiné Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, IKSP) jednoznačně vyplývá, že restorativní cesta je rovněž velmi efektivním nástrojem v řešení recidivy. Podpora restorativních programů proto není výdaj, ale dlouhodobá investice s vědecky ověřenou návratností.
„Legislativa i dotační programy předpokládají poskytování restorativních programů od nevládních organizací, ale ty jsou realizovány minimálně. Proč? Chybí spolupráce institucí, jejich informovanost o dalších poskytovatelích restorativních programů, sdílení zkušeností, vzdělávání k restorativní justici i dostatečné financování ze strany státu. Máme ambici to změnit. Potřebujeme konkrétní vizi, která vyžaduje společnou diskuzi zainteresovaných klíčových státních institucí a nevládních organizací.“
Petra Masopust Šachová, předsedkyně IRJ
Blíže k partnerství IRJ a Probační a mediační služby
Partnerství navazuje na dlouhodobou spolupráci při rozvoji restorativní justice v České republice. Jedná se zejména o společnou participaci na evropském projektu Restorative Justice: Strategies for Change, v rámci něhož byla:
- vytvořena Strategie restorativní justice pro Českou republiku,
- realizována Restorativní platforma s jejím klíčovým výstupem: Příručkou pro českou restorativní praxi. Jedním ze strategických cílů příručky je i zajištění dostupnosti restorativních programů. Za účelem naplnění tohoto cíle uzavřely Institut pro restorativní justici a Probační a mediační služba partnerství pro pořádání kulatých stolů k budování vize celostátní sítě dostupných restorativních programů.
Blíže ke společné vizi obou organizací
Obě organizace společně uznávají potřebu rozvoje v oblasti organizace poskytování restorativních programů v České republice a společně usilují o vytvoření takového celostátního systému poskytování restorativních programů, který zajistí dostupnost této služby pro každého, kdo ji potřebuje, bez ohledu na závažnost trestného činu, fázi trestního řízení či před jeho zahájením a po jeho skončení. Obě organizace uznávají, že klíčovým prvkem k dosažení tohoto cíle je dobrá spolupráce státního a nevládního sektoru.
Rozvoj poskytování restorativních programů nevládními organizacemi může velmi vhodně a účinně doplnit činnost Probační a mediační služby, a to s ohledem na odlišnou formu a roli při práci s klienty, které mají dlouhodobý a kontinuální charakter. Tento kulatý stůl představuje otevření potřebného dialogu, abychom k naplnění vize celostátního systému dostupných restorativních programů mohli společně kráčet.
„Ke kulatému přinášíme naši vlastní zkušenost s realizací restorativního programu. Služeb našeho programu ReSet mohou využít všichni, kdo byli zasaženi jakýmkoliv zraňujícím jednáním – oběti, pachatelé, další zasažení lidé, komunity, jejich rodiny, blízcí i pozůstalí. Program se neomezuje ani v závislosti na konkrétní fázi trestního řízení. Pomoc může vyhledat kdokoliv a kdykoliv – před zahájením, v průběhu i po skončení trestního řízení.“
Tereza Řeháková, ředitelka programů IRJ.
Blíže k potřebě jednotné definice restorativního programu
Pro naplnění společné vize považují obě organizace za klíčové, aby jak odborná, tak i širší laická veřejnost rozuměla pojmu restorativní program, a díky tomu dokázala identifikovat, že potřeby potenciálních účastníků mohou být ošetřeny právě prostřednictvím konkrétního restorativního programu. Pojem ,,restorativní program” je uveden v zákoně o obětech trestných činů, tento pojem však již zákon dále nijak nevysvětluje.
Důvodová zpráva k § 4 zákona o obětech TČ (45/2013 Dz) doslovně vychází z definice rezoluce Hospodářské a sociální rady OSN č. 2002/12 o základních principech užití restorativních programů v trestních věcech, nicméně i jejím záměrem bylo nastavení obecného rámce, který by konkrétní země měly přizpůsobit národním specifikům a nastavenému legislativnímu rámci. Jediným restorativním programem, kterým se český právní řád podrobněji zabývá a formuluje jeho definici, je mediace.
Kulatý stůl otevírá potřebnou diskuzi a první kroky k formulaci přiléhavé definice restorativního programu, ze které může vycházet nejen odborná veřejnost, ale díky které se zejména otevřou dveře dostupnosti pro ty, kteří restorativní programy potřebují v souvislosti s trestným činem nebo jiným obdobným zraňujícím jednáním, které zasáhlo jejich život.
Blíže k potřebě definování a kontroly specifických standardů restorativních programů
Evropská směrnice na ochranu obětí v čl. 12 ukládá členským státům přijetí opatření na ochranu oběti před viktimizací, které se mají uplatnit i při poskytování služeb restorativní justice. A pokud se ptáme jak tuto ochranu, bezpečí a účinnou pomoc můžeme zajistit, tak do popředí přichází významně otázky zajištění kvality služeb a odbornosti osob a organizací, které je poskytují.
Z dlouhodobé diskuze především s odborníky Restorativní platformy, ale i dalšími zástupci nestátního sektoru zjišťujeme, že vzdělávání a odborná příprava možných poskytovatelů restorativních programů je klíčovou pro faktický rozvoj restorativních programů.
V systému akreditace restorativních programů nejsou konkrétní požadavky na osoby poskytující restorativní programy, přestože se jedná o specifický obor a od facilitátorů restorativních programů očekáváme řadu dovedností a znalostí jako například:
- znalost principů, hodnot, filosofie a historie restorativní justice; a především dovednost umět principy uplatňovat v klientské praxi
- porozumění situaci všech osob zasažených trestnou činností a jejich specifickému místu v rámci tr. řízení
- základní facilitační dovednosti (aktivní naslouchání, otevřené otázky, řeč těla)
- v případech se závažnými dopady nebo újmou dovednost rozpoznání známky traumatu, což vyžaduje znalost a aplikaci trauma informovaného přístupu
Z toho vyplývá, že pro zajištění kvalitního bezpečného restorativního programu je nezbytné specifické vzdělávání, a to nejen jednorázové, ale kontinuální, včetně kvalitní supervize. Tomu může pomoci i konkrétnější podoba standardů kvality restorativních programů, než jaká je zahrnuta do akreditačního řízení nyní.
Srovnávací studie Parlamentního institutu Restorativní programy
Jedním z podkladů pro společnou diskuzi kulatého stolu zejména v oblasti kvality restorativních programů a odbornosti facilitátorů/mediátorů byla srovnávací studie Parlamentního institutu.
Ke kulatému stolu společně zasedli:
za Institut pro restorativní justici
- předsedkyně: Petra Masopust Šachová
- ředitelka programů: Tereza Řeháková
- odborná konzultantka: Anna Korandová
za Probační a mediační službu
- náměstkyně ředitelky: Kateřina Šlesingerová
- vedoucí střediska Cheb a zástupce krajské vedoucí: Milan Morava
- probační úřednice střediska Vsetín: Martina Krajíčková
za Ministerstvo spravedlnosti
- náměstek ministra spravedlnosti: Karel Dvořák
- vedoucí odd. trestní politiky a obětí: Aneta Janigová
- oddělení národních dotací, odbor právní: Magdalena Hučínová, Kamila Sokolářová
- oddělení trestněprávní legislativy, odbor legislativní: Dominik Šarman
za nevládní poskytovatele služeb obětem a pachatelům
- Bílý kruh bezpečí: Pavlína Komedová
- Rubikon Centrum: Lenka Ouředníčková
- Persefona: Barbora Uhlířová
- Charita ČR: Jaroslav František Žák, Lenka Hamšíková
- Centrum LOCIKA: Petra Wünschová
- Restorativ: Radek Makový
- Pro Dialog: Ascaldeia Mariana Catwall
- samostatně: Dušan Vaněk
za odborníky teorie i praxe trestního řízení
- Parlamentní institut: Markéta Nováková
- Ostravská univerzita: Petr Kupka
- Institut kriminologie a sociální prevence: Jan Tomášek
Informace pro editory:
O restorativní justici
- Restorativní justice je konceptem, hnutím a moderní vizí trestněprávní politiky, která říká, že trestný čin primárně nenarušuje právní normy, ale způsobuje újmu a narušuje mezilidské vztahy. Howard Zehr /Úvod do restorativní justice/ : Restorativní justice je proces, jenž v maximální možné míře zapojuje všechny, kterých se daná činnost dotkla. Restorativní justice usiluje o maximální možnou míru uzdravení a obnovu trestným činem narušených vztahů a za tímto účelem účastníkům umožňuje společně identifikovat způsobené újmy a vzniklé potřeby a od nich se odvíjející povinnosti a závazky. Nalézání spravedlnosti z restorativního úhlu pohledu žádá, abychom změnili naši perspektivu řešení následků trestné činnosti a hledali taková řešení, která povedou k nahrazení způsobené újmy a reakci na skutečné potřeby obětí, motivují pachatele k převzetí odpovědnosti a napomáhají tak obětem, pachatelům a dotčeným komunitám uzdravit jejich trestným činem zasažené životy.
O současném trestním systému
- V současném právním systému jsou potřeby obětí upozaděny. Důraz je kladen na potrestání pachatele, které nesměřuje k podpoře přijetí jeho odpovědnosti, řešení příčin spáchání trestného činu ani změně jeho životní cesty. Principy RJ fungují v řadě zemí již desítky let. Reagují na potřeby obětí, které mohou hovořit o tom, jak jim čin zasáhl do života a nalézt odpovědi na otázky, které jsou pro ně při vyrovnávání se klíčové. Pachatel má prostor upřímně převzít odpovědnost a může se aktivně zapojit do řešení následků svého činu.
O restorativních programech
- Pro naplňování restorativních principů v praxi vznikly restorativní programy. Mezi ně patří především mediace, restorativní konference a kruhy. Restorativní programy vytvářejí bezpečný prostor pro setkání oběti, pachatele, případně dalších osob. Mohou tak společně hovořit o tom, jaký měl trestný čin dopad na jejich životy a jak způsobené následky napravit. Restorativní programy nenahrazují trestní řízení, ale doplňují ho. Probíhají paralelně nebo nezávisle na něm. Příkladem české praxe je restorativní program ReSet realizovaný Institutem pro restorativní justici.
O Institutu pro restorativní justici
- Institut pro restorativní justici vznikl v roce 2019, aby systémově podporoval zapojení restorativních principů, přístupů a programů do oblasti trestní justice. Usiluje o proměnu pohledu společnosti na to, jak řešit následky trestného činu. Systémová společenská změna má posunout do svého středu potřeby trestným činem zasažených jedinců, aktivní postoj k odpovědnosti, dialogu a většího zapojení těch, kterým trestný čin vstoupil do života.
O Probační a mediační službě
- Probační a mediační služba je organizační složkou České republiky, která provádí úkony probace a mediace ve věcech projednávaných v trestním řízení. Zřízení, organizaci a činnost PMS upravuje zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě. Dohled nad její činností provádí Ministerstvo spravedlnosti, přičemž ministr spravedlnosti má jako svůj poradní orgán v této oblasti zřízenu Radu pro probaci a mediaci. PMS zahájila svou činnost k 1. lednu 2001. Usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality.