Ve středu 8. března 2023 se uskutečnilo 10. setkání Restorativní platformy, které bylo věnováno tématu vzdělávání v tématech restorativní justice v rámci následujících profesí: policisté, státní zástupci, soudci, advokáti, pracovníci Vězeňské a Probační a mediační služby a nevládních organizací pracujících s oběťmi nebo pachateli trestných činů.
Cílem setkání bylo mimo jiné zjistit, jak je vzdělávání o RJ pro dané profese přístupné, s jakými výzvami se potýkají a jaké změny by uvítali. Jedním z nejčastěji opakovaných návrhů bylo zahrnout vzdělávání o restorativní justici, jejích principech a uplatňování do již stávajících, či nově vznikajících seminářů/vzdělávání. Restorativní justice by podle účastníků setkání měla představovat nedílnou, integrální součást stávajícího systému. Nutným krokem je motivovat a zapojit širší okruh trestně právních profesionálů:
„Pokud chceme změnit fungování soustavy a nedělat z RJ exkluzivní směr, potřebujeme namotivovat a dostat do systému vzdělávání větší okruh kolegů, kteří by tam sami od sebe nepřišli.“
Martin Lýsek, soudce Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci
Jaroslav Hrabálek z Policejního prezidia hovořil o aktuálním posunu ve vzdělávání policistů v tématu RJ a o konkrétních novinkách, které budou realizovány díky jeho aktivitě v rámci Restorativní platformy a ve spolupráci s Institutem pro restorativní justici. Uvedl také, že povědomí policistů na všech úrovních v tématech RJ bude dále cíleně zvyšováno.
Setkáním rezonovala potřeba zařazení příbuzných disciplín do formalizovaného vzdělávání Justiční akademie, např. kriminologie, psychologie, vězeňství a další, a společně se vzdělávat v tématech nejen RJ. Debata na seminářích složených z různých odborníků trestního řízení potom dostává úplně jiný rozměr, protože přítomnost kolegů jiné profese pracující v trestním řízení se stejnými osobami může otevřít oči a „nezapouzdřit se“ v problémech své vlastní profese.
Velmi pozitivním aspektem tohoto online setkání byla kvalitní a přirozeně vstřícná debata zúčastněných. Oceňujeme zejména vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými profesemi s vytyčením konkrétních potřeb či návrhů, které by bylo možné v rámci spolupráce profesí realizovat a které by pomohly ke kvalitnějšímu vykonávání daných profesí. Například přítomní soudci s kolegou z Vězeňské služby hovořili o tom, že ve vzdělávání soudců nebo státních zástupců chybí přesah k vězeňskému prostředí. Rádi by například uvítali informace o tom, jak se konkrétně ve věznici s odsouzenými pracuje, jak vypadají programy zacházení, k jakým změnám může pobytem ve vězení u pachatelů díky odbornému zacházení dojít. Konkrétním návrhem byla realizace vzdělávání ze strany Vězeňské služby ČR na pravidelných setkáních trestních soudců, která se konají v každém kraji.
„Aby soudce v momentě, kdy ukládá trest v podobě nepodmíněného trestu odnětí svobody, měl jasnou představu o tom, co to vlastně bude obnášet. My tady jaksi přihazujeme měsíce a léta zprava doleva, ale on každý den v tom vězeňském prostředí samozřejmě má svoji váhu, my ostatní to pojímáme vzdáleně. Každý soudce by měl mít zcela konkrétní představu o tom, jak ten vězeňský život vypadá, co se s tím vězněm děje, jaké programy zacházení tady jsou.“
Tomáš Durdík, soudce Nejvyššího soudu
Kolegové z nevládních organizací a Probační a mediační služby mluvili o svých zkušenostech ve vzdělávání o RJ a nabídli možnosti pomoci a vzájemné spolupráce na daných tématech s ostatními profesemi trestního řízení.
Dalším důležitým tématem přispěl Tomáš Foldyna z Nejvyššího státního zastupitelství, podle kterého je ke vzdělávání o RJ potřeba přistupovat koncepčně, vytvořit rámec vzdělávání, konkrétní představu o rozsahu informací. „Musíme si stanovit, jaký výstup očekáváme, jak by měl vypadat a co by měl vědět státní zástupce či soudce na konci vzdělávacího procesu, který se bude týkat RJ.“
Závěrem jsme diskutovali, jaké formy výuky v jednotlivých profesích je vhodné při vzdělávání v principech restorativní justice využívat.
„Učme restorativní justici restorativně!“
Petra Masopust Šachová, předsedkyně Institutu pro restorativní justici
Předsedkyně IRJ zdůraznila, že je potřeba restorativní principy uplatňovat i při samotném vzdělávání o restorativní justici, a to zejména pro správné pochopení a vstřebání tohoto tématu a přístupu. Protože pokud chceme podporovat porozumění, respekt a dialog mezi lidmi, měli bychom toho být sami také schopni.
Z tohoto setkání si odnášíme skvělé podněty a nápady, které nám poslouží k ještě většímu profesnímu propojení a zároveň ke kvalitnější a přístupnější formě vzdělávání profesí o restorativní justici. A v neposlední řadě k tvorbě Příručky pro restorativní praxi v ČR, která bude zásadním výstupem dvouleté činnosti Restorativní platformy již na podzim.