Procedurální spravedlnost a trestní řízení
„Pokud je účastníkům nasloucháno a jejich názory jsou skutečně, nikoli pouze formálně, zohledněny, důvěra v instituce se logicky zvyšuje, byť nemusí být člověku vyhověno.“
„Teorie procedurální spravedlnosti nás upozorňuje, že pro to, aby účastníci vnímali rozhodnutí jako spravedlivé a podřídili se mu, nestačí, aby rozhodnutí bylo učiněno materiálně správně. Je třeba, aby účastníci měli možnost se v daném řízení vyjádřit, aby vnímali, že je jim nasloucháno, že je s nimi zacházeno s respektem, že je rozhodnutí přijímáno z neutrální pozice a transparentně a že se rozhodující orgány snaží rozhodnout nejlépe v rámci svých možností. Rozsáhlý výzkum ohledně procedurální spravedlnosti pak naznačuje, že lidé jsou ochotni akceptovat za těchto podmínek i rozhodnutí, která jim nevyhovují: má se tak dít proto, že takto jednající orgány jsou vnímány jako legitimní. Teorie procedurální spravedlnosti pak na základě empirických výzkumů definuje, na kterých skutečnostech lidem záleží při hodnocení spravedlivosti rozhodnutí, tedy jaké faktory podporují vnímání učiněných rozhodnutí jako spravedlivých. Běžně jsou popisovány čtyři faktory procedurální spravedlnosti: respekt, možnost vyjádřit se, neutralita a otevřenost a důvěryhodné motivy rozhodujících.“
V rámci 5. setkání Restorativní platformy, kde jsme hovořili o cestě k vlastní restorativní praxi a nástrojích, které můžeme využívat již dnes, nás Mgr. Martin Lýsek, soudce krajského soudu, upozornil na vítěznou práci Talent roku soutěže Právník roku 2019. Její autor, JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., v kritické eseji Procedurální spravedlnost a trestní řízení: zahraniční poznatky a jejich možné využití v ČR, uvažuje o možnostech aplikace procedurální spravedlnosti v různých fázích českého trestního řízení a současně nabízí i konkrétní kroky k nápravě. Podle autora nejen v trestním právu nejsou hlavním problémem právní předpisy a potřeba jejich novelizace. „Stejně tak jako před sto lety i dnes potřebujeme zejména to, aby každý skrze masarykovskou drobnou práci zlepšoval a napravoval malé nedostatky okolo sebe pro naplnění velkých ideálů. Dnes je toto možná podstatnější než neustálé změny zákonů.“ V tomto duchu se pak autor společně s Michalem Kukem pokusili odstranit nesrozumitelnost a ryzí formálnost současné podoby poučení o právech a povinnostech obviněného a připravili zjednodušený dokument, který si můžete prohlédnout níže v příspěvku, kde je rovněž odkaz na kompletní text vítězné práce.
My za tento inspirující počin autorovi děkujeme a v příštím roce Restorativní platformy, který začíná již v září 2022, uděláme s kolegy maximum, abychom rovněž přispěli k naplnění velkých ideálů. A jelikož neleníme ani o prázdninách, setkáme se již za pár dní na intenzivním pracovním meetingu. Ale o tom až v dalším příspěvku. Vy nám zatím můžete na náš email info@restorativni-justice.cz poslat poučení/formuláře, se kterými se v praxi setkáváte a považujete za další adepty na zjednodušení pro neprávníky.
Za Institut pro restorativní justici dne 11. července 2022 Mgr. Anna Korandová.