O konferenci Česko restorativně 2021 a jejím průběhu napsala i Česká tisková kancelář. Její článek byl publikován na webech České noviny a Česká justice. Celý text si můžete přečíst přímo v této Aktualitě.
Cílem restorativní justice není nahradit klasické trestní řízení, ale obohatit jej o často opomíjenou rovinu. Na on-line konferenci to dnes řekla předsedkyně Institutu pro restorativní justici (RJ) Petra Masopust Šachová. Restorativní justice se zaměřuje na náhradu újmy způsobené trestným činem, na přijetí odpovědnosti pachatelem a na nápravu mezilidských vztahů.
„Když restorativní justice vznikala, vznikala jako protipól trestního řízení,“ řekla Masopust Šachová, dodala však, že v poslední době snahy směřují spíše k obohacení tradičního trestního řízení, které se nyní zaměřuje spíše na odplatný přístup k pachateli trestné činnosti. „Snahou není nahrazovat něco starého, ale obohatit to o rovinu, kterou si dovoluji označit za opomíjenou,“ doplnila.
Mezi důležité faktory pro rozvoj restorativní justice v České republice řadí Masopust Šachová systémovou změnu, která má zasáhnout do všech pater justice. Na různých úrovních by měly vzniknout pracovní skupiny, které se budou implementací přístupů do českého práva zabývat. Změny se ale podle ní musí promítnout i do dalších oblastí, jako je například školství.
Vzdělávání je tak další ze součástí, na které je třeba se při rozvoji restorativní justice zaměřit. Nutné je podle Masopust Šachové i rozvíjet přístupy restorativní justice v praxi. Restorativní programy by také měly být přístupné v případě všech trestných činů.
V evropském prostředí do restorativních programů spadají především mediace. Ty představují bezpečné místo k setkávání obětí, pachatelů a dalších lidí, které trestný čin zasáhl. Oběť při nich má možnost klást pachateli otázky a seznámit ho s dopady činu na její život. Pachatel se zároveň může oběti omluvit.
Strategie restorativní justice pro ČR vznikla na základě worshopů odborníků na trestní justici, které se konaly od podzimu 2019 do jara 2020, a také dotazníkového šetření mezi představiteli trestní justice z podzimu 2020. Z něj vyplynulo, že za hlavní překážky rozvoje restorativní justice pokládají nedostatek informací a vzdělávání, dále nastavené myšlení lidí a obavy ze změn, rigiditu systému a také neochotu orgánů činných v trestním řízení.