Celkem dvacet účastníků on-line setkání Restorativní platformy se sešlo minulý týden, aby společně pracovali na nejdůležitějších doporučeních pro změnu praxe i legislativy v oblasti trestního práva s cílem přispět k účinnému uplatnění principů restorativní justice v českém prostředí.
Po úvodním slově předsedkyně IRJ Petry Masopust Šachové se členové rozdělili do dvou pracovních skupin a oddělili dvě klíčová témata pro tuto debatu: odklony v trestním řízení a jak ukládat tresty restorativně. Proběhla plodná diskuze v obou skupinách, kde se mimojiné účastníci shodli, že implementaci restorativních programů brzdí řada překážek. Specificky například chybějící vymezení obsahu restorativních programů v legislativě nebo nejasný stupeň informovanosti o průběhu jednání v rámci restorativního programu. Konkrétní průběh je samozřejmě důvěrný, nicméně je žádoucí, aby soudci informace o jeho výsledku měli k dispozici a zohlednili je při svém rozhodování.
„Při ukládání trestu je nutné trest individualizovat – sledovat dohody sjednané mezi obětí a pachatelem, reagovat na potřeby oběti i přijetí závazků nápravy ze strany pachatele.“ Mgr. Martin Lýsek, soudce
Zástupci všech čtyř sekcí platformy pak vyhodnotili několik specifických doporučení, která budou zahrnuta do finálního výstupu Restorativní platformy: Příručka pro restorativní praxi v ČR. Tímto setkáním se Restorativní platforma přiblížila k naplnění svého dvouletého působení a plánu. Čekají ji poslední tři setkání a závěrečný strategický seminář v červnu.