
:Byly zmíněny následující konkrétní nástroje konkrétní pro uplatnění restorativních principů v trestně právní praxi:
- kladení restorativních otázek tak, aby byly identifikovány skutečné potřeby jak oběti, tak pachatele a aby na ně mohlo být adresně reagováno, a to nejen ze strany orgánů činných v trestním řízení, ale i v rámci sociální práce nebo terapií a rozhovorů prováděných jak s oběťmi, tak pachateli
- poskytnout jak oběti, tak pachateli více prostoru v trestně právním procesu, a poskytnout jim i konkrétní informace o řízení, o pomáhajících subjektech apod.
- nasměrovat poškozené k pomáhajícím institucím
- šířit restorativní ideje mezi své kolegy
- zjednodušit poučovací formuláře
- vytvořit stručné informační dokumenty jak pro oběti, tak pro pachatele
- implementovat restorativní principy do programů zacházení ve vězení, a to již od počátku výkonu trestu odnětí svobody a bez ohledu na stupeň zabezpečení
Ve dnech 30. května a 2. června 2022 se uskutečnilo již páté pracovní setkání členů Restorativní platformy, tentokrát na téma “Na cestě k vlastní restorativní praxi”. Odborníci z různých oblastí trestní justice vzájemně sdíleli, kam zatím na své restorativní cestě došli a kam by chtěli dále směřovat. Ohledně jejich restorativní praxe padaly slova jako „v začátcích“ či „nedoceněná“, ale i „rozvíjející se“, „nadějná“ a „pestrá“.
Na tomto setkání měli účastníci možnost konzultovat konkrétní nápady, návrhy či podněty a odpovědět si tak na otázky, jak mohou pracovat s restorativními přístupy ve své praxi, jaké mají restorativní cíle a co k jejich naplnění potřebují, jakož i jak jim se zaváděním restorativní justice do praxe může pomoci organizace, ve které působí.
Jako červená nit se diskuzemi vedla nutnost systémové podpory restorativního přístupu napříč celou trestní justicí, jakož i propojenost a vzájemná spolupráce zainteresovaných institucí. Mezi účastníky rovněž velmi rezonovalo téma vzdělávání orgánů činných v trestním řízení a zvyšování nejen jejich povědomí o restorativním přístupu, ale i zájmu a motivaci jej poznat, pochopit a ve své každodenní praxi využívat. Restorativní justice je totiž především o přístupu každého jednotlivce – o lidském přístupu jak k oběti trestného činu, tak k jeho pachateli.
„Pokud jde o orgány činné v trestním řízení, je restorativní přístup o jejich rozhodnutí, zákon takovému přístupu neklade překážky.“
V případě obětí byla zdůrazňována zejména jejich informovanost o restorativních programech a nástrojích restorativní justice, srozumitelná a smysluplná komunikace s nimi, stejně jako dostupnost služeb; u pachatele je pak zásadní kontinuální práce v průběhu celého trestního řízení, do které jsou zapojeny nejen orgány činné v trestním řízení, ale i další subjekty včetně jeho obhájce s tím, že všichni by měli sledovat stejný cíl: vést pachatele k odpovědnosti za spáchaný čin a k uvědomění si jeho konkrétních dopadů na konkrétní oběť a zdůrazňovat nejen aspekt finančního odškodnění, ale i upřímné omluvy. Nutnost soustavné práce s pachatelem pak byla zmiňována i v rámci penitenciární péče, přičemž neméně významná je i návazná péče postpenitenciární.
Restorativní platforma se již připravuje na druhý rok své činnosti a na jejich účastnících nyní je, aby dali restorativní justici prostor ve své praxi a začali restorativní nástroje aktivně používat, neboť diskuze, které je v dalším roce čekají, budou vycházet z jejich konkrétních zkušeností, čímž se budou moct dále vzájemně obohacovat na cestě ke společnému cíli, kterým je restorativní budoucnost v českém trestně právním řízení.
Neformální setkání členů všech sekcí Restorativní platformy se koná 8. června 2022 od 17 hod. v Brně v Kanceláři veřejného ochránce práv, jeho součástí bude promítání finského dokumentu Z očí do očí o restorativním setkávání pozůstalých s vrahy svých blízkých ve věznicích. Následuje debata se zajímavými hosty a akce je otevřena široké veřejnosti. Přijďte se podívat na jedinečný dokument a potkat se s členy Restorativní platformy! Více informací o akci najdete zde.