Praha 22. 2. 2026
U příležitosti Evropského dne obětí zločinů upozorňuje Institut pro restorativní justici na existenci programu Reset, který v Česku poskytuje odbornou podporu obětem trestných činů, pachatelům i rodinám zasaženým trestnou činností. Ti všichni mohou jeho podporu vyhledat i letos.
„Výzkumy i naše praxe ukazují, že restorativní přístup je pro oběti klíčovým krokem k obnovení pocitu důstojnosti, bezpečí a kontroly nad vlastním životem, “ říká ředitelka IRJ Petra Šach.
Obětí trestných činů je v Česku ročně kolem 70 tisíc a často zůstávají s následky prožité újmy bez žádoucí podpory restorativní spravedlnosti. Ta byla loni zakotvena do novely trestněprávních předpisů coby princip prolínající českou trestní justici. Jedním z konkrétních restorativních programů pro oběti i pachatele je právě Reset, který v Česku pomohl už v desítkách případů. Letos, kdy je již v platnosti restorativní zásada, má ambici svou činnost dál posílit. Zvýšit dostupnost restorativních programů i informovanost veřejnosti.
„Mít život zase ve svých rukou je častou potřebou obětí zasažených trestným činem se závažnými dopady. ReSet jim pomáhá vyrovnat se s prožitými událostmi a zvýšit kvalitu dalšího života. Mají možnost mluvit o dopadech trestného činu na jejich životy, klást otázky a získat odpovědi o okolnostech činu i osobě pachatele, což přispívá k obnovení jejich pocitu bezpečí a stability v dalším životě,” říká Tereza Řeháková z programu ReSet.
Mezinárodní výzkumy (například studie Univerzity v Sheffieldu) potvrzují, že restorativní programy pomáhají obětem snižovat psychické dopady trestné činnosti, znovuzískávat pocit bezpečí a lépe se vyrovnat s traumatickou zkušeností. Podle studie v odborném časopise Trauma, Violence & Abuse přinášejí restorativní programy obětem trestných činů skutečně významné psychologické přínosy. Autoři analyzovali 35 výzkumů z let 2000–2020 zahrnujících zkušenosti více než 3 600 obětí v 11 zemích světa, včetně obětí závažných a násilných trestných činů, aby ukázali, jak restorativní programy fungují.
To potvrzuje i příběh Magdy, ženy, která akreditovaným restorativním programem ReSet prošla poté, co přežila fyzické napadení. „Hlavní můj pocit po soudu byl vztek. Vztek na přístup systému, vztek na pachatele. Chtěla jsem mu ublížit. Chtěla jsem s ním ale i mluvit a zařídit, aby to, co provedl mně už nikomu neudělal,” říká Magda. Ta pět let po činu vyvolala restorativní proces – o možnosti věděla díky tematické konferenci. Poté proběhlo zhruba deset setkání s facilitátory, kdy si přes ně Magda i pachatel sdělovali své postoje, motivace, vyměňovali si některé informace. Nakonec pak došlo i na pečlivě připravené osobní setkání ve věznici.
„Dodnes jsme spolu v kontaktu, občas si některé věci sdělujeme, někdy mám pocit, že jsem mu takovým průvodcem. On je pro mě parťák v tom celém procesu,” dodává Magda. Proces a množství setkání hodnotí jako náročný, únavný, ale velice cenný a posilující. „Mojí motivací nebylo mu odpustit. Dnes už se necítím jako oběť a v tom mi restorativní proces rozhodně pomohl. Nejsem žádná chudinka, jsem Magda,” uzavírá.
Celý rozhovor s Magdou je k dispozici na Českém rozhlasem Vltava – na stránce věnované seriálu Holečkovi, který je i příběhem restorativní justice. Další příběhy jsou na webu IRJ.
Úleva a převzetí kontroly nad životem
Výsledky ukazují, že účast v restorativních programech vede u obětí zejména ke snížení úzkosti, strachu, stresu a symptomů posttraumatické stresové poruchy. Dále pak k posílení pocitu bezpečí a kontroly nad vlastním životem. U většiny dochází i ke zmírnění pocitů viny, nespravedlnosti a bezmoci, což má za následek konečnou úlevu a přechod z role „oběti“ do role „přeživšího“, což je moment klíčový pro dlouhodobé zotavení.
Studie zároveň potvrzují, že restorativní přístupy pomáhají snižovat dlouhodobý hněv, nenávist a touhu po pomstě, které mohou oběti a další zasažené osoby výrazně zatěžovat. Důležitým prvkem je možnost oběti dobrovolně se zapojit, vyjádřit své emoce, získat informace o tom, co se stalo a proč, a být v tomto procesu respektována a vyslyšena. Na straně pachatelů pak programy umožňují skutečné uznání způsobené újmy, převzetí zodpovědnosti a vnitřní proměnu. Česko navíc trpí vysokou recidivou (kolem 60 %), a tak je práce s pachateli a hledání jejích nových podob klíčová.
Reset: spravedlnost s kořeny
Program ReSet od roku 2023 probíhá ve věznicích i mimo ně a pracuje s oběťmi trestných činů, pachateli i dalšími osobami zasaženými trestnou činností. Je akreditován Ministerstvem spravedlnosti ČR a je veden vyškolenými facilitátory. Jeho cílem je nabídnout bezpečný a strukturovaný prostor pro zpracování dopadů trestného činu, podporu uzdravení obětí a převzetí odpovědnosti ze strany pachatelů tam, kde je to možné a vhodné.
V dubnu chystá IRJ akci ohledně zkušeností obětí s restorativním programem ReSet.
Kontakt pro média
PhDr. Petra Schwarz Koutská
Media & Fundraising
Institut pro restorativní justici, z. s.
📞 +420 731 606 854